10/12/2017
Dnes bych se se všemi svými příznivci, přáteli i nepřáteli chtěla podělit o nemalý úspěch. Zároveň bych ráda sdělila něco k historii tohoto chovu vzhledem k okolnostem, které se v nedávné době udály.
V sobotu 9. prosince 2017 se nejlepší čtveřice mnou odchovaných zvířat zúčastnila speciální celostátní výstavy zakrslých králíků v Novém Bydžově jako kolekce “chovná skupina.” Jejich výsledky možná překvapily nejen mě, ale i široké okolí včetně konkurence.
Podařilo se nám totiž v rámci barevného rázu “hototský bílý” zvítězit s rekordními 379,5 body. Vzhledem k tomu, jak vzácně se tento ráz zakrslého králíka v ČR stále vyskytuje a jak těžké je sehnat takové kralíky ve vysoké kvalitě, mohu toto považovat za revoluční úspěch.
O toto překrásné a vyrovnané ocenění se zasloužili tito jedinci:
1,0 Victor oc. 95,0 b (nyní chovný)
0,1 Kai oc. 95,0 b (chovná)
0,1 Harley oc. 95,0 b (již prodána)
0,1 Carmen oc. 94,5 b (volná k prodeji)
Proč je třeba zmínit něco k historii chovu hned vysvětlím. Doneslo se ke mně, že jsem postavila chov na zvířatech Jindřicha Šípa z Chotěboře i přesto, že po něm byla za zakoupené jedince požadována finanční náhrada, a že se jedná o neslýchanou drzost se nyní po 6 letech objevit na takové výstavě s větším úspěchem, než měl on sám.
Je proto více než nutné podotknout, že Šípova linie byla do chovu absolutně nepoužitelná. Důvody jsou následující:
Samec s vysokým stádiem infekční rýmy po měsíci uhynul. To bylo klíčovým důvodem pro požadování finanční náhrady.
Samice oceněná chabými 93,0 body s ohodnocením 17,5 bodu ve druhé pozici měla jeden odchov, v rámci kterého jsem si nevhodnost konkrétní linie mohla snadno ověřit. Z její strany se totiž rodila mláďata s modrýma očima, což je v případě výstav považováno za nepřípustnou, tedy výlukovou vadu. Nebylo proto možné, aby byl kterýkoliv její potomek v chovu použit. Nutno podotknout, že v době, kdy jsem začínala, mi bylo pouhých 14 let a už od začátku jsem se musela potýkat s tak obrovským problémem. Se záští, která se v chovatelských zázemích objevuje všude, ať už se jedná o psy, kočky, kralíky a nebo potkany.
Toť vše ke křivdě, kterou tento pan chovatel osobně roznáší po výstavách a svých známých. Nyní si dovolím čtenáře informovat o pravém původu zvířat, která měla letos tak vysokou výstavní úspěšnost. K této příležitosti bych si dovolila obrovsky poděkovat člověku, který mi tuto náročnou cestu pomohl překonat. Je jím pan Bernhard Glutting, německý chovatel, díky kterému jsem se dostala ke kontaktům ze severního Německa, konkrétně Bremerhavenu.
V březnu roku 2012 jsme díky němu mohli naplánovat první import německých zvířat. Jednalo se o samičku Alice oceněnou 95,0 body a samce Dextera rovněž oceněného 95,0 body na jarní výstavě v Přelouči roku 2012. Alice zde tehdy získala čestnou cenu. Ovšem tato krevní linie nebyla pro tento chov zásadní.
Převrat přišel až na podzim roku 2012, kdy se konala evropská výstava zvířat v Lipsku. Tehdy jsem osobně kontaktovala chovatele, kteří mi tak ochotně poskytli první pár zvířat. Jsou jimi pan J. Revens a paní J. Guttmann. Od těchto dvou lidí se mi v prosinci roku 2012 podařilo získat samce Parise a samičku Chanel, o rok mladší sestru Alice. Oba byli ocenění po 94,5 bodech s tím, že Chanel má velmi dobré předpoklady ke kvalitní srsti a dobré zádi. Také její kroužek dosahoval velmi dobré úrovně, ale byla o trochu větší a delší.
Tito dva spolu měli 18. května 2013 svůj první vrh. Narodila se tři mláďata, z nichž jedno mělo o mnoho lepší záď, než kterákoliv ostatní doposud odchovaná. Tato samička, pojmenovaná jako Cesmina, získala na podzim roku 2013 cenu za 3. místo na stolním bodování v Kolíně – Štítarech s oceněním 95,0 bodu. Jednalo se tak o první průlom a velký úspěch v rámci dosavadních odchovů.
Dlouhou dobu jsem k této samičce sháněla samce, neúspěšně. Až se mi opět na konci roku 2015 dostalo pomoci od mého přítele B. Gluttinga. Přes jeho dobrého známého, chovatele W. Zimmermanna se do našeho chovu povedlo zařadit velmi pěkného samce Doriana, narozeného v roce 2013 a oceněného po 96,5 bodech dle evropského standardu.
Odchov od těchto dvou velmi pěkných králíků, Doriana a Cesminy, nám před rokem přivedl ten největší dosavadní úspěch. Samičku Kai, oceněnou 3x 95,0 body a 1x 96,0 body (slovně “vynikající”). Těžká dřina se nakonec vyplatila. Kai je vskutku perlou našeho chovu. Má perfektní záď i oční kroužky, pěkný typ a hustou srst. Mimo Kai jsem si do chovu ponechala ještě Cali, její sestru. Je o něco málo větší a získala ocenění 94,5 bodu.
K těmto dvěma samičkám jsem získala samce náhodu, jelikož můj kamarád O. Malý se rozhodl zrušit chov a tím pádem už neměl pro německého samečka Valentina narozeného v roce 2015 další využití. A tak se na jaře roku 2017 narodila samičce Kai dvě mláďata, z nichž jedním je po 95,0 bodech oceněný Victor, samičce Cali pět mláďat, z toho Carmen byla oceněna 94,5 body. Samičce Cesmině se opět po Dorianovi narodila krom dvou dalších samiček ještě Harley, která nyní získala také 95,0 bodu.
Příbuznost mých zvířat s králíky pana Šípa tedy započala a rovněž skončila v bodě 0. Tímto bych ještě chtěla dodat, že vzhledem k jeho pomluvám veřejně odmítám prodávat svá zvířata do jeho chovu, nebo na chov pro křížení jeho zvířat s mými. Nemám totiž zájem na tom, aby s takovým člověkem měl můj chov a vydřené úspěchy cokoliv společného.
Jsem to já, kdo svá zvířata zná jak původem, tak jejich jmény. Jsme malochov, který trvá na kvalitě, nikoliv na kvantitě, jako je tomu v případě jiných. Já osobně znám z doslechu o tomto konkrétním člověku také spoustu věcí, ale sama je nehodlám prostřednictvím internetu jakkoliv distribuovat. Za to mi někdo takový opravdu nestojí, pouze obhajuji původ toho, co mi dalo opravdu velkou práci.
Mimo jiné na fotografii níže jsou vyobrazeny veškeré ceny, které jsme kdysi v rámci chovu získali. U každé z nich jsem napsala či mohu napsat, která zvířata ji získala a kdo byli jejich rodiče. Ocenění z celostátní výstavy zakrslých králíků 2017 můžete vidět vpravo.
Závěrem bych chtěla říct, že někdy je jednodušší na někoho hodit křivdu spíš, než se smířit s porážkou, ale s takovými pravidly my nehrajeme.
Děkuji za pozornost,
J. V.
