24/07/2024
🙂 A přesně toto platí i u psů…
Materiální věci zvířatům neříkají nic.
Ale nastavení srozumitelného prostředí, mamagment, trénink, sociální kontakt a především respektování jejich potřeb, tak jaké skutečně mají a ne co si myslíme my je ona láska ke zvířeti, která je pro ně to nejcennější co jim můžeme dat.
"Aha, takže vy se o toho koně nechcete starat jak to potřebuje on, ale jak to baví Vás."
Slova, co mi kdysi řekl jeden terapeut.
Au.
Kor, když jsem si uvědomila, že má pravdu.
Měla jsem tehdy období, kdy jsem opustila svět sportovních koní a chybělo mi to opečovávání, co jsem svému bývalému boxovému koni mohla dopřát.
Deky, bandáže, solárko, všechny možné příkrmy.
Mrzelo mě, že když si pořídím pastevkáře, nebude tyhle věci úplně potřebovat. Myslela jsem, že to je altruistické, že se tak chci starat. Jak může být starost o druhé sobecká?
Může. Když se staráme tak, jak chceme my, ne tak, jak potřebuje ten druhý.
Ono je to super pocit, kupovat koníkovi všemožný serepetičky, dát za ně hromadu peněz a pak si připadat, že pro něj dělám fakt první poslední.
Jenže on ty věci jednak nepotřebuje, jednak nechce a jednak mu hromada z nich i škodí.
Se Zinkem zjišťuju, jak málo věcí na něj reálně potřebuju.
Dřív jsem v koňských obchodech měla pocit, že tam potřebuju úplně vše, teď tam s údivem koukám, že z nabízených věcí nevyužiju téměř nic.
Ona totiž ta reálná péče a rozmazlování (téměř) vůbec nestojí na věcech, které se dají koupit.
Mnohem víc je to o tom naslouchání a vnímání, co ten kůň fakt potřebuje.
Kupovat drahý vybavení, chrániče na nohy, značkový deky, udidla a platit luxusní boxový stání pěkně nakrmí naše ego.
Ale když chcem nakrmit spokojenost našeho koně a náš vztah s ním, musíme vnímat, kdy je uvolněný.
Kdy je ve stresu a bolesti.
Co ho trápí, co mu vadí.
A co ho baví a naplňuje.
Naučit se číst nejjemnější změny ve výrazu a řeči těla.
Přesně ty, na který jsme v koňským světě roky byli znecitlivovaný, protože "to je normální" a "on si jenom vymejšlí".
Naučit se slyšet ne, a taky ho respektovat.
Oni totiž s náma ty koně mluví. A ty, co ještě nemaj zlomený duše, i dost nahlas.
Jen je potřeba umlčet ego.
A snažit se to slyšet.
Protože jediný, co neumí, je křičet.