18/04/2019
Ohlédnutí za sobotním dogmaratonem Šlapanický vlk 😎🐺
Zvrácená myšlenka jít na maratonskou vzdálenost bez předchozí přípravy, se zhruba do 30 km zdála být "docela" dobrým nápadem 😄 Placatá Jižní Morava se však vytasila se svým esem v rukávu, v podobě kopcovitého lesního terénu Moravského krasu. Pořadatelé svou kreativitou na značených turistických cestách dokonale zmátli mé orientační smysly, a tak nám závod zpestřili o hledání trasy a dvojité vracení se kilák do kopce zpět na trať. Výsledkem toho byla dvojitá demotivace k dokončení závodu s ambicemi na výsledný čas... O to více jsme si však vychutnali krásy přírody, bolesti nohou, výhledy do okolní krajiny, kamínky v botách, smíšené sněhové přeháňky a další radosti, které vás mohou po 36ti km běhu potkat 😵 Být v tu chvíli naše auto blíž, než oněch po*raných 10 km, jenž nás dělilo od cíle, tak bych to zabalil 🤪 V tom však spočívá kouzlo závodu dvojic. Když jeden nemůže druhý ho podrží a doslova protáhne krizí. Jo neběžet před námi fena bígla, tak by to bylo asi horší ale výsledkem bylo, že jsme to na 40km zase rozběhli. Nakonec z toho bylo necelých 47km v čase 5h 21min a 7 místo v kategorii 🙂
Protože lidská mysl má tu nádhernou schopnost zapomínat na věci špatné a uchovávat si jen ty dobré vzpomínky, tak už teď se těším na dogmaraton, tentokrát na domácí půdě, Stínem rysa 😀😉🐺
Díky svému čtyřnohému příteli 🐺🐺🐺