Kdybych neměla psa, nikdy by mě nenapadlo vstát v sobotu ráno a jít se procházet zmrzlou krajinou v -6°C. A o tohle všechno bych přišla.
Když jsme ráno chtěli odjet na cvičák, zjistili jsme, že nám zamrzl zámek na bráně 🙈 Osvědčené dejchání teplého vzduchu nepomohlo, prostě se to definitivně zaseklo. Museli jsme vytáhnout flexu a zámek přeříznout. Na cvičák jsme dorazili s 15minutovým zpožděním a všichni se dost smáli, když se dozvěděli důvod 😆
Nejlepší na podzimu je, že se dá volně běhat po polích. Je to velká změna oproti létu, kdy všude roste smradlavá řepka vysoká metr sedmdesát, kterou se nedá projít a člověk neví, kdy z ní vyběhne divočák 😁
V 3:45 ráno mě probudil zvuk. Něco nám běhá po střeše domu! Je kovová, takže to bylo dost slyšet. Bubla spokojeně chrněl zapasovanej mezi náma v peřinách a vůbec nevnímal, že by měl třeba hlásit vetřelce. No nic, ohlídám si to teda sama! Byla to kuna. Nakoukla do okna ve chvíli, kdy jsme proti němu namířili baterku. Hlavně že se pejsek hezky vyspal.
Vytvořili jsme motorizovanou jednotku 😊
Máme teď s Bublou výzvu: učím ho odpočívat. Během procházky si sedneme a 3 minuty odpočíváme. Jsou to ty nejdelší 3 minuty z celýho dne, protože zvířák se po 20 vteřinách začne nudit a přesvědčuje mě, že už jdem zas něco dělat. Mrkněte na video - takhle vypadá relax v podání Bubly.
Bublinka je zvyklej dostat v poledne šunkovou kost, kterou si jde sníst ven na zahradu. Přesně v 12:00 se každý den postaví před ledničku a čeká na kost.
Jenže v těchto vedrech nemá na kousání energii. Kost si sice vezme, ale jde si ji ven zahrabat 🙈 Proto jsme přesedlali na mraženou lízací dečku. Ráno do ní vmažu sulc z masové konzervy, kterou pak Bubla dostane k večeři, šoupnu do mrazáku a ve 12:00 je připravená báječná zmrzlina. Bubla vydrží makat půl hodiny, než celou lízací dečku vyčistí do posledního oblíznutí. 😎🍦🦴
Učíme Bublu používat zvonek, aby si mohl zazvonit, když chce jít že zahrady do domu. V létě žijeme s dveřmi dokořán, ale v zimě to přeci jen moc nejde. Jenže Bubla si neštěkne a někdy za dveřma sedí a čeká, byť jsou jen přivřené a stačilo by mu do nich trochu strčit. Takže přecházíme na zvonek. Zatím jsme v první fázi - učíme ho zvonit. Zvládl to za pár pokusů a udělal si z páníčka automat na pamlsky 😁
Mmm...co to tady tak báječně čpí? Nojo, to zas kočkám čistili klece!
No co vám budu povídat. Na jiném místě jsme ten míček nakonec utopili.
Bublinův úhlavní nepřítel Dupík právě prochází kolem našeho domu na odpolední venčení. Zapněte si zvuk ☺
Vždycky je to úleva, když z trávy přinese míček, a ne zajíce 😆
Nikdy jsme nic nevyhráli. Až když jsme se na IG zúčastnili adventní výzvy psí školy La Stella Mia (hledání pamlsků pod ponožkama), byli jsme vylosováni!!! Dnes přišel balík s cenou - přetahovadlo opravdu masivních rozměrů, přesně pro Bublinu. Posuďte sami 😊
Ještě jedna vzpomínka na rakouské Alpy. Vystoupali jsme na Sonntagskugel a pak se potloukali po pastvinách kolem Maurachu. Bublinka bravurně zvládnul jízdu lanovkou, i když jsme se v sluncem rozpálené kabince všichni málem usmažili za živa.
Pozdrav od Pravčické brány
