31/12/2023
Chtěli bychom vám všem popřát šťastný nový rok a zároveň trochu zrekapitulovat, co se u nás odehrálo v roce 2023.
Tento rok jsme neměli žádný vrh, Bastet je už nyní kastrátka a Coco sice na kastraci ze zdravotních důvodů nemůže, ale koťátka právě z těch stejných důvodů nikdy mít nebude. Obě kočičky se mají dobře, z Bastet se stala definitivně vůdčí kočka naší smečky a Cocinka se navzdory prognózam stále těší relativně dobrému zdraví a nevypadá, že by ji cokoli trápilo.
V letošním roce oslavil vrh A svůj třetí rok (koťátka Ares, Atys, Andy, Apollo a Augustus, který byl přejmenovaný na Timmyho) a vrh B letos slavil dva roky (koťátka Brictius, Bacchus, Bastet, Benignus a Boreas Jack). Rok oslavila Coco z vrhu C.
V tomto roce se také rozrostla naše kočičí smecka. 6.1. jsme si adoptovali Mylušku, dospělou mourinku, která asi venku neprožila nic pěkného, protože se ze začátku pořád všeho lekala. Teď je z ní vděčný mazel, který za mnou chodí jako pejsek, jen návštěvy moc nemusí, cizích lidí se pořád hodně bojí.
Na začátku dubna jsme si do dočasky vzali Sušenku. Sušenka nebyla bázlivá jako Myluška, byla jen nedůvěřivá. Pomaličku se nám ale dařilo získat její důvěru, až se z kočky, která se před námi schovávala kam jen to šlo a dotyky jen doslova snášela stalo stvoření, které kdykoli mě vidí, tak ukazuje bříško a dožaduje se hlazení. Je aktuálně dokonce ohledně cizích lidí duvěřivější než Myluška. Sušenka původně měla jít po socializaci do adopce, ale je to tak sladká kočka, že jsme se rozhodli, že si ji nakonec necháme.
Poslední kočičky, které se do naší domácnosti letos dostaly, přišly 1.10. Šlo o 4 zhruba měsíční koťátka, kterých se někdo zbavil tím, že je vyhodil doprostřed ničeho, a tak jsme si je po domluvě s útulkem vzali do dočasky. Když k nám přišly, byly zablešené, se svrabem a pevnou stravu teprve začínaly ochutnávat. Aktuálně to jsou zdravá, očkovaná, několikrát odčervená, testovaná a šťastná koťátka. A protože nepřestávám obdivovat to, jak může být každé koťátko úplně jiné a baví mě pozorovat, jak se jejich povahy vyvíjí, tak vám o nich něco málo napíšu.
Kevin je rezavý kocourek, největší že čtveřice. Prý se říká, že rezavé kočky jsou speciální, netuším, jak se to má projevovat, ale každopádně Kevin je rošťák, který zvládne i nemyslitelné. Je to kotě, které mi shodilo úplně nový telefon do vany (netuším, jak se mu to povedlo, telefon naštěstí přežil). Velmi rád se ale také mazlí a nahlas vrní, když chce, umí být naprosto k sežrání. Kevin je aktuálně už v nové adoptivní rodině.
Další kočička je Kahula. Myslím, že se měla narodit jako opice, dostane se doslova kamkoli. Nic není moc vysoké a nic není tak nepřekonatelné, aby to Kahula nezvládla. Tato kočička asi ale nejvíce z koťátek postrádá svou maminku, které byla předčasné sebraná. Když usíná, snaží se přisát k jakékoli látce, která je poblíž, což mi vždycky přijde neuvěřitelně smutné, protože nebýt lidské hlouposti, maminku by nepostrádala. Přesto Kahula lidi miluje.
Další kocourek je Kennedy. Kennedy je tak trochu ťunťa, snaží se dohánět lumpárny ostatních koťátek, ale buď na to nemá povahu, nebo není tak obratný, těžko říct, každopádně si občas natluče čumák. Je ale vytrvalý, takže po chvilce snahy zvládá dokonce i téměř všechny akrobatické kousky Kahuly. Stejně jako jeho sourozenci je velmi milý a mazlivý.
Poslední kočička je Katrina, která je z koťátek výrazně nejmenší. Katrina je kočička, kterou mám z koťátek asi nejradši z toho důvodu, že ona má nejradši mě. Nejčastější spává u mě nebo na mně ať už dělám cokoli, je to taková malá kočičí přísavka. Přestože je snad o čtvrtinu menší než ostatní koťátka, vůbec za nimi nezaostává, u jídla je vždy jako první, při hrách je stejně dravá jako ostatní.
