Život s PSSM koněm (2024)

08/11/2023

Natrvalo se přesouváme na instagram - život s pssm koněm. Najdete zde různé symptomy, které se u nás objevují, tipy na přežití v zimě a horších obdobích, naše pokroky a tipy na práci a trénink.

05/09/2021

Tak konečně něco z aktuálního dění. Luky nedávno podstoupil endoskopii. Docela hodně kašlal, vyzkoušela jsem mucobene, acc, bylinky, čistý acetylcystein a nic ne pomáhalo na dyl jak týden. Bohužel vyšlo, že má silnoi záplavu bakterií a na druhou stranu naštěstí vyloučil větší dušnost ( mírnější tam bude, ale nic hrozného). Bohužel jsou bakterie rezistentní na skoro všechny atb, kromě tezracyclinu, což je hnusný žlutý prášek, který máme tak celkem snad na měsíc při tom množství. Zatím to bere týden a kašel se zlepšil o 90 procent, ještě sem tam si zakašle, když se proběhne ve výběhu, ale už i to mizí. Kvůli řidší stolici má ještě probiotika, na které později hodím samotný příspěvek a s tím vším samozřejmě klidový režim.

Takže max procházky v kroku na 30 minut, nebo na lonzi v kroku, ať se prostě nezadýchá. Je to fuška, protože luk, mu zřejmě mírně začíná hrabat z klidu, ale nějak to musíme zvládnout.

Jinak tip pro frfňy. Antibiotika dám do vydlabaných půlek rohlíků a sní to docela dobře.

Marodům zdar a držte palce, ať stihneme něco z tech zbytků krásných dní.

05/09/2021

Každý kdo se pohybuje u koní si pod pojmem léto představí závody. Ve vedlejší stáji se konaly hned 2x. A to bych nebyla já, abych lukyho nevzala na otrkání. Samozřejmě že jsem při plánování tak nějak opomenula, že můj kůň je autista a že každá změna ke jaksi boj o život, o můj respektive.

První chvíle, kdyy jsem litovala, že jsem něco takového naplánovala byly už v lese cestou na stáj. Stázi bxla v říji, takže na nás hlasitě volala, vyděsily nás srnky, které nás pak doprovázely přes celý les a jak nesnáší luky kopce skrz svaly, tak teď je nesnášel ještě víc skrz svaly a nervy v pr... i, takže se to nešlo v duchu kroutění hlavy a občasného uskoceni načež následoval skok do vzduchu, protože patrně viděl pavouka na zemi. ( každopádně pro všechny co čtou, nerada tudy chodím, ale je to jedna cesta jak se dostat ven, takže chtě nechtě tam musíme, ale kdyby nebyl v nervech, chodí hezky).

Na Baníku nás zaplaví oba klid. Hezký jsme si to šli kolem kolbiště, luky koukal co se to děje a nad mé očekávání prošel s docela malinký stresem, což bych řekla že i zdravý kůň co jde poprvé kolem závodů bude více v nervech. Až jsme došli dál, kde byl klid, naskočila jsem a jeli jsme se projet na pár minut vyvětrat hlavu. Luky s e okamžitě uklidnil a jeli jsme docela hezky, viz předchozí příspěvek, kde jedu na padu.

Tak jsme si pojezdili, ja slezla a šli jsme zpátky. Když jsme šli zpět už tam nebyla jen pauza, ale jely se další a další závody. Luky byl mírně nevrlý, ale zvládal to hezky. Až do doby než jsme šli kolem opracoviště. Jakmile spadla kavaleta, tak luky ocas nahoru a klusal na místě a frkal kdesi do Prahy. Načež stačilo, aby kolem projel přepravák a luky se postavil na zadky. Po pár minutách se uklidnil a byli jsme schopní jít domů.

Další den, vzhledem k tomu, že luky musí pracovat a jiná cesta není možná a k tomu byli závody 3 dny, což stát tak dlouho nemohl jsme šli znovu. A musím říct, že toho koně zbožňuji. X přívěsů, více koní, traktory, zavlažování, prostě vše co se mohlo pokazit se pokazilo, ale Luky na to n vůbec nereagoval. Byl skvělý, vnímal mě, zajímalo ho jen že když půjde hezky, bude pamlsek (ano zlepšila jsem i odměny že sena na mrkev 😅) a dokonce stal a koukal na závody se mnou. Takže slavím docela velký úspěch pro nás oba. Po druhé v životě viděl závody a tolik koní na jednou a ještě s tím svým autisickym mozečkem a zvládal to líp jak někteří sportovní koně co zrovna ten den jeli. Jsem pyšná máma ❤️

05/09/2021

Tohle jsem prostě musela vyfotit. Nejen že ten den byla naše první vyjížďka bez vodiče a šlo to tak dobře, že jsme šli dokonce i půl kilometru snad před ním, takže další krok k samostatným vyjížďkám. ❤️ A další zázrak je, že se konečně přiblížil k vodě 😅. Celý tam samozřejmě nevlezl, asi hold studená voda i na stříkání musí mít tak 30 stupňovou, takže.... 🙃🙃

05/09/2021

Naše jezdecké dny.
Jelikož máme teď hooodně času (o tom potom), tak sem můžu dát videí, fotek atd.
Ještě před výrazným ochlazením jsme si užívali slunečné dny a poslední třicítky v tomto roce. Na padu jsme ob den jezdili na 2 hodinové vyjížďky. Někdy jsme dokonce cválali ale vždy jen chvíli a pokud se na to já i luky cítil. Někdy jsme jen klusali, někdy to byla pohodová krokovka. Většinou jsme jezdili k odře, kde to luky miluje, respektive louku tím směrem, protože vždycky celou prokluše a zároveň je to místo, kde jedině tam cváláme. Je radost vidět tak nemocného koně tak šťastného a jsem si jistá ze kdokoliv by se na nás podíval, neviděl by mezi zdravým rozdíl.

Nejvíce nám pomáhá hořčík 30 minut před prací na uvolnění svalů, v zimě to patrně bude zásadní ( tímhle režimem pojedeme prvně v zimě) a jsem zvědavá jak to budeme zvládat, už se ponalu chystám na vše možné. Od krčního dílu, přes hrubší bederku, zásoby hořčíku a mashe na jeho léky, vitamíny a vše hnusné 😅, po sbírání šípků a čištění zimních dek.

V zimě nás patrně čeká velká událost a už teď mám strach jak vše dopadne, ale zároveň se hodně těším. Tak uvidíme kdypak to bude. ☘️🤨

08/07/2021

JAKÝ REŽIM MOMENTÁLNĚ SNAD POMÁHÁ?

Zatím má luky vždy jeden den práci a to buď ježdění ( momentálně nám k tomu chybí sedlo, takže teď spíše občas na padu), nebo 1,5 - 3 hodinové procházky. Pomalu máme prochozené všechna místa a díky tomu zjišťuji, že s tím koněm můžu jít snad kdekoliv. 😍😍 No a v den volna masiruju, protahuju, případně lonzuji v kroku. Zatím to snad vypadá že luky je uvolněnější a celkově spokojenější. Tak uvidíme co nám tenhle režim přinese, zatím teda mi přinesl namožené svaly z chození, hlavně že je kůň spoko 😂🥰

08/07/2021

Zase z jiného soudku. Kdyby někdo jako já sháněl tašku na kosmetiku a lékárničku pro ty naše hypochondry, tak doporučuji z decathlonu. 😁Až se divím že se mi tam všechno vejde 😂.
O obsahu zase třeba příště 😁

06/06/2021

Co jsme posledních pár dní dělali?
S lukym to je jak na houpačce. Někdy je dobrý a zdravý, obratem další den pak ztuhlý, bolavý a bez nálady. Když se tento týden oteplilo, řekla jsem si, že přeci jen zkusíme něco pořádného dělat. A tak jsem si ve čtvrtek sedla a jezdila ve výběhu. Luky šel krásně, nebyl už tak moc ztuhlý, ale nebylo to ono a tak jsem ho nechala po 15 minutách.

V pátek jsem si ho zase vzala pod pad. Luky chodil krásně, byl mnohem uvolněnější, dokonce i chodivý. Ke konci jsme i trošku klusali, hezky pomalu a s mým údivem i hlavou dole. No nebyla bych to já a můj kůň, aby se zase něco nestalo. Při dalším kolečku Luky prostě odmítal jít do prava. Takže já že zkusím i více zatáhnout otěž, to už házel hlavou a letěl přes větve po výběhu a zastavit se samozřejmě nedal. 🤦🏽‍♀️😏 To už jsem fakt zatáhla za otěž docela hodně, protože jak Luky letí je schopný přizabít nejen mě ale i sebe, málem spadne i když jde v kroku. Nakonec jsem ho stočila a udělal menší kolečko na zklidnění obou. Pro druhém kolečku udělal to samé, to už jsem čekala a stáhla ho do ohradníku a zastavila. Následovalo jenso klidné kolo a sla jsem domů.

Říkáte si která kráva jde na koně po tom, co jí dne předtím blbnul? Ehm, no já. Takže sobota ve znamení leteckého dne. Že začátku zase skvělý. Trošku jsme začali i klusat když v tom běžel k výběhu nás skvělý so**ed. Luky hned z klusu hodil stopku a čuměl jak na ďábla který odnáší všechny koně do pekla, kde jsou samé kaluže, psi, ptáci a práce. No a mě v hlavě bliklo - Nemůžu tu stát, protože ten blb uskočí jak proběhne kolem nás a jsem dole. Tak si to jakože rychleji jdu od pásek, no Lukymu se nebezpečný objekt na vteřinu ztratil z dohledu, když jsme se otáčeli a so**ed nešel za vysokou trávou vidět. Jakmile ho Luky uviděl skočil 2 do vzduchu, udělal krásné drezurní prvky hodné nejvyšší výkonnosti o kterých mi tedy zapomněl říct že je toho schopný, po tom všem uskočil do boku a ja jen viděla břicho koně. Naštěstí je natolik uvědomělý, že jak vedle něj něco spadne ( ehm, například já) stojí a čumí cože tam dělám. Takže mohu říct že mám charakterniho koně že jo, protože mě ještě k tomu nepošlape. Odkulhala jsem do stáje, odsedlala ho a po uvědomění cože se stalo začala na so**eda, na koně a pak vlastně na všechno nadávat. Doma jsem pak zjistila že jsem si nějak narazila záda a ležet na zádech bolí jak bych sletěla že 100 metrů na zem. Chozením jsem připomínala 100 letou babičku, kterou přejelo auto a děkovala jsem bohu za svou casco helmu. Protože jsem se do hlavy břinkla fakt fest a i tak me ani nezabolela.

Takže na pár dní mrzák jsem si říkala, ale když už nekulhám co krok, ale co dva až tři, když mě záda bolí jen na polovině a i přes to že hlavu nemůžu otočit do prava, proč nevyužít krásného dne a jít na procházku. Ne že bych se poučila, ale na koně bych se nevyškrábala. Cestou lesem jsem zapomněla že Luky ač nikdy neměl problém s kopcem, tak po minulém atletickém představení se zřejmě moc namáhal a svaly nebyly na kopeček připravené. Takže za zrychleneho běhu, kdy mi málem urazil ruce když jsem ho vsi silou držela ať neskončí dalším kozlem ve stromu jsme dorazili na louku do vedlejší stáje. Člověk si vydechnul a začal relaxovat, kůň jelikož má jen 100 kilo navic se musel dožrat trávy, kterou doma nemá. Za 5 minut jeli kolem nás dva cizí koně co cválali. Kdo má koně autistu ví, jak moc jsou divni cizí koně a že je nutné za nimi běžet. Lukyho jsme držela a byla šťastná že vše prošlo bez úrazu. Pro cestě domů si ale začal hrát na plemenného hřebce, který prochází kolem stáda říjících kobyl. Ocas nahoru, místy krásná pasáž a frkání, protože kropili travnaté kolbiste.

No přežili jsme tentokrát všichni všechno. Takže teď sedím nad učením a přemýšlím co budeme dělat zítra. Jestli se vyhoupnu už do sedla, že bychom zkusili džigitovku, nebo že bych zašla na procházku a sla pouštět draky, tedy jednoho, ale zaručeně by letěl i bez větru. 🤔 Stejně toho pablba miluju, ale než budu mít sedlo, tak ven s ním chodit nehodlám. Pad na trávu jsem schopná ustát, ale na kamínky někde pod traktor bych nerada zažila.

Stejně ho neprodám, darmožrouta mojeho 😂❤️

15/05/2021

Občas se i proběhne.❤️🥰

15/05/2021

Když Lukyho půjčím kamarádce

Na téhle větě by nemělo být nic zvláštního, ale kdo by znal Lukyho ví. Z toho zanedbaného koníka, který se spravoval rok a který nechtěl ujít pár metrů se stal takový ten dostihový kůň křížený s haflingem. Proč tato kombinace? Protože buď žere a nejde ho odtrhnout, nebo běží a nejde zastavit. Prostě něco jako ADHD kůň.

Takže kamarádka naskočila, hold bez sedla, protože ty tuky se pod sedlo co máme nevlezou a tudíž nesedí a jelo se. První skoro pád byl když klusali a Luky se na místě zastavil a začal jíst. Já jako doprovod a morální opora jsem se málem počůrala smíchy, ale muselo jít dál, přece se nebudeme zdržovat tím že jezdci to v leginach klouže že jo. Další super věc byla, když mi řekla že je tak strašně jemný na pobídky (to jako on je, ale musí chtít že jo) a v zápětí vidím jak běží po poli někde pryč. Tak řvu, že je zabíjí oba, protože přes pole se nesmí, to Luky pochopil v pravý čas a ve cvalu zastavil, otočil se a běžel ke mě, to už kamarádka jen vlála jako bílý prapor, ale usmíření se nekonalo. Protože kaluže žerou koně, tak hezky uskočil do boku a tam zahlédl trávu, nemusím psát že to už se usedet nedalo, protože málem u toho sletěl sám na zem, takže cestou tam jsem je vzala na vazak. Pak zpátky ukázal jak je skvělý když chce a šel vzorně až domů. 😅 Myslím si, že kamarádku na nějaký čas neuvidíme.

15/05/2021

Když máte pssm koně co musí každý den něco dělat, tak to pak takhle dopadá 😆. Já mokrá až na kost, za to Lucásek se svou bucaskou hezky v suchu. Je to nespravedlivé 😂

06/04/2021

S prvními slunečními paprsky a stoupajícími čísly na teploměru jsme se dostali k prototypu plnohodnotně jezditelnemu páru.

Mráz nás až na pár zachvěvů zimy jako je třeba dnes nás opustil. Luky lítá po výběhu a pod sedlem nám to jde čím dál tím více. Začíná se uvolňovat i v klusu a i když má stále váhu na předku, začíná mít lepší rovnováhu. Dokonce jsme jeden den opravdu často cválali bez problémů na rovné linii a nepoznal by nikdo, že to není obyčejný, zdravý kůň. Tak snad se nám bude dařit i nadále. Překopala jsem i trošku krmnou dávku.

Ráno a večer dostává stále stejný základ a to hrst happy hoof, večer dostává navíc i konopné výrobky a multivitamin, pak další vitamíny jako ostropestřec, momentálně i kopřivu, bylinky na dýchání.

Co je asi úplná novinka je mash. Dávám ho 3x do týdne, nebo po intenzivnější práci. Mash je dietní od natures Best od derby, neobsahuje vitamíny ani minerály a ja si nemusím upravovat dávky, potom obsahuje spoustu zajímavých prvků a ingrediencí, o kterých se někdy zmíním určitě blíže. Do mashe dostává ještě selen a hořčík.

No a máme další novinku, hledám udidlo. Luky se sice ověřil jako až na pár výjimek spolehlivý kůň, ale to plato pouze když jde sám a na vyjížďky s koňmi bych přeci jen měla radši větší kontrolu, problém je, že jak měl kdysi jen malé nevyhovující udidlo, nemůžu mu dát do huby nic, díky čemu by nezačal šíleně házet hlavou s chutí prokousnout udidlo. A to jsem na něj s udidlem ještě ani nesedla, to jsem pouze zkoušela a bohužel to u toho zůstalo. Nechci mu zpusobivat nejaky diskomfort, toho si podle mě užil dost, než jsme ho koupily. Tak se snad dovereme k nějaké skvělé alternativě.

Zatím co se týče toho ježdění, tak se zaměřuji na lukyho stabilitu, rovnováhu a neřeším nijak pozici hlavy, díky ní si sám vylepšuje rovnováhu, pokroky jsou zatím menší, ale jsou. Zkouší se na lonzi i protahovat, nezakopává.

03/02/2021

To jen kdyby si někdo myslel, že když se začne dařit, tak se daří stále. No není to tak úplně pravda, momentálně je Lukyho chování hrozné a nejhorší na tom je že vlastně nevíte proč, jestli to pssm, něco jiného. Prostě člověk tape, co má ještě dělat, aby kůň mohl jezdit a žít bez bolesti a uprostřed toho přemýšlení pak dumáte nad tím, jestli vám už vlastně nehrabe a nevymyšlíte ty problémy sami 🤷🏽‍♀️

No a hodím sem video, kdy jsem byla natěšená, že konečně cváláme a a na druhém jsem to chtěla zkusit znova, div si tu hlavu neutrhnul. Příště končit v nejlepším 😅

23/01/2021

Nemůže být každý den posvícení. I kdyžbych to vážně brala, nejde to. Dneska nebyl z těch lepších dní. Musím se přiznat, že jsem po ježdění měla menší depku, ten pocit že jsme opět na začátku úplně příjemný není, kterou jsem rychle rozehnala prací okolo koní ( čti terapie hovnem).

Takže co se vlastně na hale stalo? Luky byl docela ztuhlý už při pár kolečkách v kroku. Když jsme začali klusat, což s postupem času vidím, že to byla moje chyba, tak byl ztuhlejší a ztuhlejší, klus byl s hlavou nahoře, spěchal a vůbec se neuvolnil, takže se v tomhle duchu nesla hodina a ja uz ho nedokázala zase dát do klidu. Pak už mi nechtěl ani klusat že země. Vím že dokud nebyl klidný krok, neměl být klus vůbec, to je problém toho, když si člověk něco naplánuje a chce to prostě splnit a zapomene, že ten kdo určuje rychlost jsou možnosti koně. Příště budu moudřejší.

Lukyho ztuhlost přisuzuji hlavně i počasí a tomu, že me jezdecké schopnosti nejsou na úrovni, aby se kůň za každých okolností pode mnou uvolnil. Takže tak, ale vím že prostě on za to nemůže, že by mi rád vyhověl, jen mu tk jeho tělo nedovolí.

Takže pokud zrovna nemáte dobrý den, nejste v tom sami, pssm koně to tak mít budou, někdy bude dobře, jindy ne. Na nas je, abychom s nimi byli ve všech situacích. Dáme si pauzu, budeme pracovat na obrácené kruhovce zatím, stejně má pršet a budeme doufat v lepší zítřky.

18/01/2021

Někdy si říkám jestli tu nemoc jen nehraje, když se mu nechxe jezdit, když ho vidím tak lítat. 😂 Ale i když vím že ne, je radost ho vidět spokojeného. ❤️ Škoda že poslední noc s dost velkými mrazy ipet vzala za své, když byl bolestivý v oblasti břicha. 😩 Tak uvidíme jak nam pomůže BOT odpocka, která nám přijde

18/01/2021

Radost ze sněhu 😅🤷🏽‍♀️🥰

18/01/2021

To je tak když si začnete pitvat videa, pro lepší přehled jak moc jste vlastně pokročili. No na předku jsme stále, ale občas to má i světlé okamžiky v tom klusu. Hlavně aspoň občas ty kroky začíná i prodlužovat. Takže super. 🥰🐎🐎

28/12/2020

Naše první vyjížďka do nového prostředí. Lucky byl naprosto skvělý, úplně klidný na to že šel ode mě, sám a kolem koní ve výběhu, paráda. ☺️

28/12/2020

Něco málo z našeho ježdění. Na prvním videu vůbec nechápal jakto, když slyší kobylku za halou, že ji nevidí 😅. Klus je tady ještě těžkopádný, bohužel nemám novější videa. Aspoň krok je uvolněnější na tom druhém videu. Musím zase natočit náš posun. Bohužel je poslední dobou před silvestrem dost nervózní, tak jezdíme tak, že spíše nejezdíme. 😅 Tak snad to brzo bude za námi. ❤️

28/12/2020

Pokračování v hledání diagnózy (PSSM)

Když jsem měla lecos načtené, dívala jsem se na Lukyho jako na nemocného ams PSSM a nasadila dietu. Po různém pátrání jsme skončili u Happy hoof, konopnych nebo na výměnu lněnýcj výlisků a bylinek. Občas má problém i s dýcháním, i když má vše čisté, načež jsem se dočetla že i když to není příznak jako takový PSSM koně maji s dýcháním problém celkem často.

Takže dietu máme, plus tedy minerálku. Pak jsem koupila BOT deku na prohřátí svalů před a po ježdění a zadekovala ho. Plus pravidelný, každodenní pohyb (to se mi občas úplně nedaří a snažím se aspoň procházky), začali jsme sami chodit na nedalekou halu. První dvě hodiny šlapal pěkně a já se radovala že jsem to vychytala. Pak se ale při jedné návštěvě na malou halu vylekal dětí, co si hrály na slámě. Po příchodu na halu jsme 10 minut krokovali a najednou se dívám, Luky je celý zpocený, objevil se i třes ve slabině. Vzhledem k tomu že už jsem toho četla hodně, šla jsem dolů, koně zadekovala a šlo se domů. Další den jsem to zkusila znovu, tentokrát bez BOT deky ( šílená blbost) a ve výběhu. Neuvědomila jsem si, že je tak trochu vlhko a začíná poprchávat. A po 2 minutách krokování se po krásném nechtěném ustupování do strany rozběhl se mnou na onen senik, tak tak jsem ho stáhla a my naštěstí neskončili v seniku. Opět jsem šla dolů po tom, co s námi mamka obešla kolečko menší abychom se iba uklidnili, slezla jsem a zadekovala.

I přes katastrofický scénář, který být mohl jsem si uvědomila jak moc velkou roli hraje počasí a bohužel i stres. Což jde celkem těžko, když PSSM kůň je celkem lekavý. Naučila jsem se vše předpokládat a minimalizovat stres. Místo malé haly, kde je rušno chodíme na velkou. BOT deku dávám pokaždé když jdu jezdit. Snažím se vybírat teplejší počasí bez větru a deště. A ono to jde.uky začíná dávat i v klusu hlavu níže, lépe se nese a dokonce zvládne projít v klusu 3 kavalety za sebku, což je na koně co prošrl jednu a zakopl v kroku celkem výkon. Stále však máme na čem pracovat. Ve cvalu, který je spíše sloradický je hodně na předku a už se mi stalo že se trošku převážil a málem spadnul. Takže trénujeme zatím spíše krok, klus a lepší sebenesení. Další velký úkol máme vyjížďky. Vzhledem k lekavosti Lukyho jsme se na pár měsíců uchýlili pouze na halu a ven chodíme občas s vodičem. Vede si skvěle a minule domonce šel s kamarádkou na zádech a se mnou ze země sám tak daleko, kde ještě nebyl. Dokonce klusali ode mě. Což je pro něj obrovský posun. Až to čas dovolí, chci zkusit i jít ven s dalším koněm, zatím byl jen na procházce, ale užíval si to celkem hodně.

Mezitím jsme udělali testy na PSSM 1, které vyšly negativní. Po novém roce se chystáme udělat i PSSM2, i když přes všechny příznaky které luky má je rozhodně pozitivní a na dietu a management reaguje dobře, chceme 2 udělat abychom věděli i o jaké typy se jedná.

Hodně práce je před námi, ale hodně jsme toho už zvládli. Pomáhá mi i jezdecký deník, kde vše zapisuju a můžu si tak lépe uvědomit kde je chyba a co udělat příště. A proto vznikla tato stránka, aby si lidé, kteří tápou jako já našli rady a třeba si i vzali trochu inspirace, kterou já jsem ze začátku postrádala, že nic není nemožné. A i z malého pokroku jde mít radost. Nejsme dokonalí a stále se spolu učíme, dělám vše proto, aby se u nás Luky měl skvěle, i když občas klopytneme.

28/12/2020

Jak náš příběh vlastně začal + první příznaky Luckyho nemoci

Projížděla jsem inzeráty po ztrátě své první kobylky, chtěla jsem parťáka který by mi pomohl a zaměstnal mě. No a po pár návštěvách jsme přijely za luckym. Vytáhli nám ho ven, jeho řehtání šlo slyšet snad až na druhý konec města. Osedlali ho a vzali ještě jednoho koně, že prý sám nechodí. Což mi nějak nevadilo, tohle jsme byla schopná koně naučit a tak jsme šli na nedalekou louku, po pár krocích jsem si všimla že kůň chodí jako na jehlach, na otázku co mu je mi bylo řečeno, že je hodně vystrouhaný. Takže jsem si pojezdila dohromady asi 5 minut v kroku a šla dolů. Zkoušení mě ale neodradilo nad Luckym přemýšlet, zda s námi pojede domů. Měli jsme týden. Během týdne jsme volali na inzeráty, jezdili na návštěvy, ale jeden jediný kůň mi utkvěl v hlavě. Když jsem na něm tu chvilku seděla, nemyslela jsem na nic. Bylo mi s ním dobře a jako s jediným jsem si dokázala představit jak ho dovedeme k nám na stáj.

Lucky přijel k nám. Na to jak bývalá majitelka říkala, že se k lidem moc nemá za mnou chodil jak pejsek po ohradě. Prvních 14 dni byl od stada oddělený a nechal se zvyknout na nové prostředí. Po začlenění jsem ještě týden počkala, než jsem luckyho vzala poprvé pod sedlo (pad), tam jsem narazila. Lucky pouze couval, stavěl se na zadní a při pokusu o krok dopředu se otočil, vykopl a běžel zpátky. Tady něco nehrálo a zavolal se vet. Ze začátku jsem myslela že kopýtka bolí po přílišném vystrouhání, ale když to trvalo déle jak 3 měsíce, příčina musela být jinde.

RTG čisté, ohybové zkoušky pozitivní na 3 křížky u 3 nohou. Jakto že kulhá? Může to být od zad? Jakto že na něm v minulé stáji jezdili? Na procházce nechtěl na vazaku klusat, ve výběhu cválal jen na jednu nohu

Zavolaná chiropraktička, Mvdr. Zápalková (děkuji za ni) srovnala luckyho dost velké a starší blokády na zádech a na týlu. Lucky se zlepšil o hodně. Hned po odchodu vykopaval a cvalal ve výběhu. Na vazáku vedle mě po 3 dnech odpočinku klusal i dononce cválal. Také se udělaly zuby, které u 10 ti leteho koně nebyly nikdy dělané ( a taky to tak vyoadalo). Takže se po týdnu zkudilo vzít ho pod sedlo. Chvíli pracoval v kroku pěkně, při požádání na naklusání začal házet hlavou, chodit do boku a zastavovat, při pobídce do kroku opět házení hlavou, tentokrát krok do boku a bezhlavý klus domů. Zdůrazňuji že ostatní dva koně měl pri všech pokusech takřka vedle sebe, takže to problém být nemohl. Nikdy nikde nebyl sám při ježdění. Takže co teď? Chiro udělané, tak zase zavoláme veterináře.

Ohybové zkoušky byly už jen mírně pozitivní, ale byly. No jenže co dál? Kůň za xy tisíc je nejezditelný a my vlastně nevíme proč. Krve se udělaly na minerály a vitamíny a celkově na ledbiny, játra atd. No vše opět v normě. Možná má u nás více pohybu než u nich a jde to znát když pořád běhá. Necháme ho nesic stát, pouze výběh a uvidíme. Zněla poslední dohoda s vetem.

Uběhlo pár týdnů a bylo tu pravé jaro s jeho vysokými teplotami. Já mezitím našla větší důvěru v koně, který se mě pokouší pokaždé sejmout ze sedla a našla odvahu s ním jit kamkoliv na procházku bez koní. Zlatý byl pokaždé co jsme vyšli ven. Koně vlastně až na prvních pár dní u nás nikdy neřešil a nedělalo mu problém se jít projít sám se mnou. Uběhla celkem dlouhá doba na to, aby si Luky zvyknul po všech stránkách. A zkusili jsme zase vyjet. Mezitím přišla i dlouhá etapa pasování dobrého sedla. Pri prvním pasovani jsme vyjeli jen na louku vedke výběhu. Krok, klus, dokonce i cval byl jako s normálním koněm. A mě zase svitla naděje že po skoro půl roce trápení máme možnost pracovat tak, jako každý. Mé představy o tom jak jednou pojedeme na závody vzaly za své, když se zkoušela další a další sedla. Jeho chování jsem přikládala k tomu, že prostě sedlo nepasuje. Někdy byl v pohodě, další den testování se opět odmital hnout. Předváděl zase své kreace kdy se postavil na zadní, v tom se otočil o 180 stupňů a letěl cvalem pri vykopavani domů a zastavit ho šlo jen těžko. Zkusila jsem hodně udidel, bezudidel, až jsme nakonec skončili u sidepullu, který mu vyhovuje nejvíce. Ale donedávna, když dostal svůj záchvat, byl schopný se se mnou na zádech i zabít o seník. Když začal vetovat i několik různých padů a sedlopadů, začala jsem zase pátrat co by mu jakože vyhovovalo. V jedné diskuzi mi řekli že jeho chování může byt zapříčiněno mými nejhoršími obavami. V sázce bylo PSSM, kissing spines a vředy, protože při dotahovani podbřišníku po nas kopal, při ježdění bas chtěl kousat do noh právě směrem k podbřišníku.

O PSSM jsem toho moc nevěděla a tak jsem navštívila skupinu na FB, kde se takto postiženými koňmi zabývají. Po shlédnutí prvního videa mi připadalo že se dívám na Luckyho a úplně jsme zbylé diagnózy vypustila z hlavy. Mezi hlavní příznaky se řadí :
--intolerance vůči zátěži (to proto někdy jezdil v pohodě a někdy ne?)
-- problém s přilnutím a ježděním na otěži ( možná že i kvůli tomu ma hlavu stále nahoře i když jsou otěže volné, krátké, kdykoliv i pod trenérkou?)
-- vykopávání, stavení se na zadní, házení hlavou
-- agrese, nevysvětlitelné kulhání, někteří chňapou při dotahování podbřišníku, někteří jsou citliví na chlad, vlhko atd atd

První foto je v den příchodu k nám ( fotka na inzerátu byla aktuální) a druhá necelý rok u nás. Myslím že menší změna tam je. ☺️

Život s PSSM koněm

08/11/2023

05/09/2021

05/09/2021

05/09/2021

05/09/2021

08/07/2021

08/07/2021

06/06/2021

15/05/2021

15/05/2021

15/05/2021

06/04/2021

03/02/2021

23/01/2021

18/01/2021

18/01/2021

18/01/2021

28/12/2020

28/12/2020

28/12/2020

28/12/2020

Address

Website

Alerts

Videos

.

Shortcuts

Share