DogBlog vod Tony (2024)

08/04/2024

Liberec & For Pets
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden sem měla super vypečenej hlavně ke konci. Ve čtvrtek nás SPŽP vzal na procházku vod Strašnic do Malešic a vodtamtud vokontrolovat naší štamgastskou pozici do Pidikavárny. V sobotu sme celá smečka vodjeli autem do Liberce. SPŽP zmizel do nějakejch čudú a my s blonckou se vodešly protáhnout do parku Mrtvolky (Leží na území bývalého městského hřbitova. Pozn. člověka.). Pak sme přešly před nějakou školu, vodkud najednou vylezla Foxíková! Bez Foxíka!!! Co je jako todle? Kde byl? Chci ho samou láskou sežrat! No, ale prdlajs a šlo se na kafe do Nordbeans ve Voblastní galerii. Vodpoledne se vobjevil SPŽP a vodvezl nás na pořádnou túru nad Bedřichov. Kejty sme si protáhli mezi Maliníkem, přehradou Bedřichov na Černý Nise a na Nový louce, kde se vodehrála vochutnávka borůvkového koláče. Povedenej, ale bylo ho málo. Jako vobvykle. V autě sem pak vodpadla a těšila se na večerní maso. No, a v neděli sme na Proseku potkaly tetu M a malýho psovoda a šly utrácet koruny na veletrh For Pets. Nakoupila sem si velkej pytel hmyzáků vod naší nejmilejší FunkyDogový, mlsiny vod Brit a Krmiva Hulín a sušenej zvěřinovej hamburger, kterej sem hnedka ekologicky zlikvidovala, aby nám ho nemuseli zabalit. Podnětů až na půdu a sem psa kompletně vorvaná. Vidím to na pěknejch pár dní v poloze tlapa h**e. Tak zdar.

01/04/2024

Jindřichův Hradec
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden byl dovopravdy výživnej. Ve středu to tak eště nevypadalo, protože sme se sice vypravily na Prosek, ale vůbec ne za nejmilejší M a jejím pytlem na mlsiny, ale navopak na chluplift kvítečka, kterej vopět vypadal jak vovce vod popelnic. Což je normálně cajk, si tam tak pobejvám s nima, a vobdržím vodměnu za vostříhání pátejch drápků. Ale tentokrát se k tomu přidalo vobstarání prdelnice a čištění zubů, což sme si teda nedomluvily vůbec. Tak eště, že to bloncka vopravila vochutnávkou ve spadnutý Peci. Srandy vobrovský pak vypukly ve čtvrtek, kdy sme celá smečka sbalili saky p**y, naskákali do auta a vodjeli do Jindřichova Hradce. To je vobec docela velká. Ubytovali jsem se v penzionu Měšťan (Ideální poloha v centru, Husovy sady za rohem a pes bez poplatku. Ale v teplých měsících tam asi bude dost hlučno. Pozn. člověka.) a vokamžitě vyrazili na vobchůzku různejma zeleněma a vokolo vody k zámku a pak do Agnes café, kde prej maj boží dorty. Ale vo tom sem se dozvěděla prdlajs, protože sem eště u nás v pelechu před vodjezdem vyžrala vodpadkovej koš a bloncka voznámila dietní režim. Netuším proč. V pátek sme se na voběd vypravili k rakouskejm hranicím do vobce Maříž. V restauraci tam bloncka jásala nad úžasnou nabídkou jídel bez masa, vopět bez degustace. Krkna. Taky tam všude byly hrnky různý vozdobný, což teda psa nevocení. Ale jeden prej bereme do pelechu. Tak hlavně, že na hrnce prachy maj, že jo. Vovšem vobchůzku po vokolí sem vocenila dost, protože sem se mohla vylítat bez šňůry pro blbý. Sem vobstojně poslušná psa totiž. No, a v sobotu sme po ranní lítačce vodešli do zámku za bílou paní, která tam rozdávala sladkou kaši. Tu sem vochutnat dostala, takže už snad nebudou žádný potravní vomezení vobecně. A pak sme se eště cestou zpátky do pelechu zastavili v naší mílovaný Gabi v Říčanech a pořídili nějaký sušenky na podporu vocasatejch v útulku. Nejlepší způsob investování, todle! Tak zdar.

18/03/2024

Voslava & hospoda ve skále
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden se vodehrály vobří voslavy narozenin. Bohužel sem nebyla voslavenec já, ale kvíteček, kterej se narodil 14. března před dvanácti lety. Což je vohromná doba. Počítám, že v tý době vylezla na svět nějaká moje babička nebo eště někdo před ní. Každopádně, protekční sprateček vobdržel spoustu srand a potravy nevobvyklý. Naštěstí u nás se všechny dárky vodehrávaj dycky pro vobě, takže sem nebyla ani trochu vodstrčená. V pátek sme po dlouhý době vodjely za Dinou, tetou M nejlepší a jejím pytlem mlsin. Potkaly sme i spousty dalších proseckejch spřátelenejch vocasatejch. Musim vobjasnit, že v Chlupu kámoše nemám a vzhledem k tomu, že mi většina místních chlupatců přijde prudce jedlá, tak asi ani mít nebudu. Takže kámošit se musim leda s těma vod předtím. Tím pádem sem si dost užila místo ve smečce a drbání vod všech vosob, co šli vokolo. V sobotu byla na programu voslavná snídaně, kvíteček měl vozdobený maso s různejma pičmundama a já sice komponenty stejný, ale jen tak v misce hozený. Nevim, proč sem taky neměla tu vozdobenou verzi, by bloncce ruka nevodpadla, ne? No, a abych taky byla trochu na programu já, vodpoledne byl voddělenej program. Ségra prej jen buchtila v pelechu, voběhla haldu naší vokolní a vobdržela nějakou vochutnávku vod potravy, co donesla spřátelená teta k vínu. A já sem se SPŽP sedla do auta a vypravili sme se na vejlet směr Mnichovo Hradiště do zámeckýho parku za vosobou Valdštejnem, co je prej už děsně mrtvej a byl to nějakej mocnej pes. Sdělil SPŽP. Vodtamtud sme se proběhli do vobce Klášter Hradiště nad Jizerou do hostince Skála, kterej se vodehrává celej úplně schovanej právě v tý skále. Takže je to jako bejt vlezlej v šutru. Posvačila sem vodu a trubičku dost vobstojnou, štrúdl SPŽP neposkytl. Cestou domů sem zařídila hajlajt vejletu, neb sem zalehla klíče vod auta a SPŽP málem dostal psotník. Muhehe. Sem krutopřísná! Jen ať se chlapec pěkně psychicky votužuje! Tak zdar.

11/03/2024

Strašnice & Modřanská rokle
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden sem zjistila, že bloncka se vopakovaně vídá s nejlepší M. Jako proč beze mně? Sice zase dotáhla pytel mlsin vod ní, ale tu lásku a muchlení a různý vochutnávky to vopravdu nenahradí. Tak doufám, že todle už vopraví a budeme jí navštěvovat spolu! Jinak co se týká vobsluhy vocasatejch, tak sme vopakovaně zvládly pořádně protáhnout kejty ve vokolí naší haldy a taky sme se SPŽP vyrazili vobeznámit se s novejma kouskama Prahy do Strašnic. Vobešli sme divnej barák kostel voznačenej Neposkvrněnýho početí Panny Marie a pak se vypravili vokolo Gutovky do našeho starýho známýho voblíbenýho Kávovýho magnáta. No, a v sobotu sme zařadili celosmečkovou vejpravu do Modřanský rokle. Jede nám tam teďka vod Chlupu přímej autobus 154 až na Sídlište Libuš. Což se parádně hodí, protože pak se de hezky z kopce a vokolo potoka až na Sofijský náměstí, kde se vodehrává třeba kavárna Kávafaktura. Vopět sem nic nevobdržela a už mně tim krkaj. To, že mi vodevzdávaj psí potravu a mlsiny, snad nemusí dycky vobnášet, že dort pro vosoby nedostanu, ne? Neznáte na to nějakej funkční postup? Pro případ, kdy se dort jen tak volně nepovaluje teda. To si totiž vyřešit umim. Dejte vědět! Tak zdar.

04/03/2024

Teplice
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden se vodehrála zásadní sranda pro vocasatý v neděli. Hnedka po ránu sme naskákali celá smečka do auta a vodjeli do Teplic na brunch do minipivovaru Monopol. Nikdy sem na žádný podobný akci nebyla, protože v hotelech vobvykle do jídelny nesmim a jinak na takhle vobžerný akce nechodíme. Což je vobrovská škoda, protože takovejch chutnejch potrav na jednom místě sem neviděla snad nikdy (Sice jsem doufala, že to bude neobvyklý zážitek, ale tohle bylo ještě lepší! Parádní volný výběr a mimosa. Ach! Pozn. člověka.). Vono teda ne, že bych z toho extra něco měla, protože se krkna bloncka jako vobvykle moc nepředvedla. Vokomentovala to tim, že nechce, abych se poblila, ale já bych chtěla viděl psu, co by vyblila uzenýho lososa, žejo. Každopádně losos trochu byl a taky kousek masa ze svíčkový SPŽP poskytl a bloncka vodevzdala kousek dortu a pečenou mrkev. Takže výhrady byly, ale jinak sem docela spoko. Taky voceňuju vobchůzku vobce a vobřího zámeckýho parku s rybníkama co už ho známe vod dřív. Nakonec bylo eště kafe v novym vobjevu, podniku North na Zámeckym náměstí (Moc pěkný! Pozn. člověka.). Dost hustej vejlet to byl! Tak zdar.

26/02/2024

Jižní Čechy
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden sme zahájili návratem SPŽP z čudú, co se menujou Afrika. Mlsinu nedovezl, akorát bloncce a ta se krkna nepodělila, protože prej neví přesně, co vobsahuje. Jako bych tohle někdy při lovu vokolo popelnic potřebovala vědět. Naštěstí furt máme ty kalendáře, takže dobrý. Taky sme votevřely konzervu s rybou ze swapu, dost chutná je. Ani kvíteček nevohrnoval a to vona vodní zvěře moc nemusí. No, a v sobotu sme zařadili po delší době parádní celosmečkovej vejlet do Jižních Čech. Vodjeli sme do Sudoměře, kde sou krutopřísný rybníky a lítací louky a přerostlý vocasatý koně a vobří kamenná socha Žižka, co už je dost mrtvá vosoba, ale prej byla nějaká zásadní. Nemám na to názor. Vovšem na prostředí a náramně protažený kejty názor rozhodně mám. Pak sme vobfrčeli eště do Písku na kamennej most a vobchůzku parkem vyznačeným Palackýho sady. A taky do našeho starýho známýho Travel cafe, což bylo zklamání nevobyčejný, protože bloncka se SPŽP se tam cpali, až se jim dělaly boule za ušima (Boží jídlo tam mají! Pozn. člověka.) a psa si mohla leda tak poslintat tlapky. Prej mě taky z kalendáře ani z pytle na granule neužíraj. Pche, bych jim klidně poskytla. Sem zhrzená. Tak zdar.

19/02/2024

Mlsin mrak
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden byl krutopřísnej! Sice sme měli toho SPŽP v čudech kdovíjakejch, ale bloncka to úplně komplet vyvážila vobřim přísunem potrav chutnejch. Zahájila to hned v pondělí, kdy sme vyrazily na Háje vokouknout vobchod HappyZoo a vyzvednout vobjednávku. Voni totiž měli Valentinskou (To je den, kdy se děsně voslavuje láska, ale na to my prdíme a bloncka mě děsně míluje každej den nonstop durch. Já jí míluju podle zásluh, ale taky to je víckrát, než jen jednou za rok.) slevu. A v týhle slevě měli i adventní kalendáře, což vobnáší mlsiny na 24 dní. Nebo hodně mlsin na jeden den, to záleží na přístupu. Já bych byla pro ten druhej, ale správce a dávač je bloncka a to je známá krkna. No, takže sme se vodebraly na ty Háje. Prodejna je to vobrovská, v každým rohu tam šopoval nějakej vocasatej a vonělo to tam jak blázen. Kromě těch kalendářů sme si taky vybraly bezvobalový sušený masíčka různý a hnedka si tam daly vochutnávku. Dost dobrý to maj! Sem spoko a doufám, že se tam brzo vrátim. Ve středu mně bloncka sbalila a vodvedla swapovat. To mě dycky dost děsí, protože se vobávám, že mně vymění, ale tady to bylo úplně navopak. Bloncka doručila víno a kokosovej volej a já vobdržela obr pytel mlsin, konzervu s rybou a hustý lanový vodítko. Bejvalej majitel má totiž chorobu, speciální dietu a hubenej krk. Chudák. No, a aby toho nebylo málo, v pátek dorazily nový motejlové vod mílovanejch Funky Dog a s nima i pytlíček hmyzáků. Neskutečně se mám! Tak zdar.

12/02/2024

Chřenovice & kafe

Nazdar, tady Tony. Minulej tejden sme zařadili vopravdu sportovní sobotu. SPŽP vodvezl mně s kvítečkem na vejlet totiž. A von jak je běhavej a bloncka ho nemohla brzdit v rozletu, tak se rozhodl, že se vysápeme z Chřenovic z vobce na vobstarožní barák hrad. Voceňuju, že cesta vedla polem vokolo pěkně uleželýho hnoje, ale vobjasněný teda fakt nemám, proč vosoby furt chtěl lízt na tyhle rozpadlý vobjekty. Jako tak buď to vopravim, nebo to rozeberu. Ale tyhle polovičatý řešení... Mno, a co bylo úplně nejhorší a sem z toho rozhozená doteď je, že nás v Ledči nad Sázavou mírnix týrnix nechal vosamocený v autě a vodešel si sám jíst zabijačkovej guláš na masopustní voslavu. Výkladem vo historii to teda nevopravíš, chlapče! A v neděli sme po dlouhý době celá smečka vyrazili na kafe. Na Jiřák do mamacoffee. Bylo linecký srdíčko. Voblibuju. No, a pak sem si všimla, že SPŽP táhne kufr a že nás teda asi vopustí. Snad se vopět vrátí a doveze nějakou vochutnávku. Tak zdar.

05/02/2024

Šternberk & Mělník
Nazdar, tady Tony. Eště, že sem tejden předtím vodpočívala na plnej úvazek, protože tenhle byl úplně vopačnej a nezastavila sem se skoro. Zahájili sme dvěma vejpravama do Pidikavárny se SPŽP. Vočekávám, že dost brzo už tam vobdržím štamgastskej stůl a čestnou sušenku. V sobotu sme měly voddělený vosoby a já sem se SPŽP vodjela na vejlet na starej barák Českej Šternberk. Sem psa vhodná do úplně každýho prostředí, takže sem tam vobstála na jedna s hvězdičkou. Kvíteček vobjasnil, že v tý době vodešly s blonckou a jednou spřízněnou tetou přes Petrovice a Křeslice až k dendrologický vohradě do Průhonic a vopět zpátky. Prej si protáhla kejtu vobstojně. Vona to teda moc nepotřebuje, má nohu jak párátko a klidně by se hejbat nemusela vůbec. Ale vona je taková zbytečně běhavá. No, a v neděli sme celá smečka vodjeli na velký rodinný setkání na Mělníku. Zahájili sme vobchůzkou parku na Podolí, pak se vodebrali do psafriendly hotelu Olympionik na voběd (Přičemž se vobjevilo, že si kvíteček ve volnym čase v parku vobstaral lidský tádydý, sem na ní pyšná! Bloncka pindala, že smrdí jak tchoř, a zastýlala jí furt do rohu vod dalších vosob, ale to už se ví dávno, že vona má vkus naprd.) a po další vobchůzce zakončili v našem starym známym Kafe Mělník Bistro na Sídlišti Pivovar. Uff, takovejch podnětů! Vodchazim vegetit. Tak zdar.

22/01/2024

Chodovská tvrz & hrobka
Nazdar, tady Tony. Teda ne, že bych se vobracela z kejty na druhou kejtu celej tejden v kuse, ale v soutěži vo naloženej bůček můžu soutěžit s přehledem. Takže vám jen rychle vobjasnim, kam sme minulej tejden vytáhli tlapu. V pondělí sme vodešli se SPŽP za novym doktorem, protože kvíteček nevim proč potřeboval protivzteklý pigáro do prdelnice a bloncce už se kvůli tomu nechce na Prosek, když se na naší voblíbený tamní veterině vyměnilo vobsazení a už tam nejsou naše mílovaný doktorky s piškotama. Veťák v Petrovicích u kostela piškoty sice nevobsahoval vůbec, ale je vo dost levnější a tak si jich můžeme pořídit rovnou celej pytel do pelechu. Pak byl veget až do pátku, kdy nás zase měl na péči SPŽP a vzal nás na výpravu vokolo Chodovský tvrze. No, a nejlepší srandy se vodehrály v sobotu, kdy sme celá smečka vodjeli do Kamenice a vyrazili na vobchůzku lesama k Ringhofferově hrobce. To je nějaká bouda pro vodumřelý. Dost sem vocenila lítačku bez šňůry pro blbý a mlsinu s tuňákem, kterou bloncka přibalila, aby mi líp fungovaly uši. Což jako jo, vono to dost pomůže, když by si psa chtěla vodběhnout někam do čudů za lepšim, tak mlsina vobjasní, kam patří. A to chceš. Tak zdar.

15/01/2024

Voslavená
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden se vodehrál děsně zásadní den. 10. ledna sem totiž měla přineseniny. Bloncka se nejdřív nějak zamotala do čísel a nemohla se dopočítat, vo rok mně vomladila a pak zase ne, ale teď už máme jasno. Sem silnej ročník 2015 a bloncce rozjasňuju život vod začátku roku 2016. Sme spolu teda už vosum let a to je neskutečnejch dnů, kdy její život nestojí za prd. Vobčas je jí potřeba to vobjasnit teda. Každopádně tentokrát se docela předvedla, protože mi zařídila víkendovej šoping. V sobotu sme hned po ránu vodešly do našeho vobchodního sektoru do podniku Pet center. Ve vejšce psy tam toho moc bezvobalovýho neposkytujou, tak eště štěstí, že mi mlsiny vokusovací různý lítaly až k hubě. Vochutnala sem krokodýla na zdravej chrup vod Whimzees a taky sušený maso žebírko. Eště něco zbylo i na domů na vodpolední svačinku. No, a v neděli bylo vopáčko, pro změnu ve vobchodě Super zoo, co tam je taky a už ho mám vočmuchanej. Vodehrálo se tam to samý v bleděmodrym, akorat sem si vybrala sušený masíčka a nohu vod prasete. Hodlám s nim strávit parádní čas. Tak zdar.

08/01/2024

Tok & veget
Nazdar, tady Tony. První den prvního tejdne a měsíce novýho roku sem u Vorlova vokamžitě zahájila krutopřísnou sportovní aktivitou. Vono se to nejdřív nezdálo, protože sme vyrazili celá smečka a z toho vobvykle žádný velký akce nekoukaj, protože bloncka je vyhlášená buchta, ale asi po 3 kilometrech sme se v lese rozdělili a bloncka s kvítečkem vodkráčela do pryč (Pozor na signál, toho je v okolí Pilské nádrže pomálu. Takže místo klidné procházky to nakonec byla docela dobrodružná výprava. Pozn. člověka.) a my se SPŽP zdolat nejvyšší kopec Brd, Tok. Naštěstí to nebyl žádnej krpál, což ale SPŽP inspirovalo k běhání. Mě teda ne, přecejen vánoční potrava a veget v pelechu úplně kondičce neprospívaj. Ale sem psa hustá, a tak sem celou akci zvládla víc než vobstojně. V pelechu v penzionu Vorlov sem pak zahájila veget a při každym močení sem se vobávala, že vytáhnou nějakej podobnej nápad znovu. Naštěstí ne, takže sme druhej den cestou domů už jen zašli vokontrolovat do Starý Huti nějakýho Karla Čapka, co napsal knihu vo psovi Dášeňka. Voba už sou teda dost mrtvý, ale vosoby se stejně jezděj koukat na jejich chatu. Vopravdu zajímavý. No, a pak už sme vopět dorazili do našeho pelechu a až do konce tejdne se jen vobracely z jednoho bůčku na bok. Ségra teda z kosti na kost, ta žádnej rajcovní špek nemá ani náhodou. Tak zdar.

01/01/2024

Miličák & zdrháme do Brd
Nazdar, tady Tony. Potom, co psoježíšek vopustil kvartýr a vochutnala sem vzorky všech dárků, zahájila sem klid na lůžku. Nebo teda sem zahájit chtěla, ale bohužel se zase začaly vodevšad vozývat různý rány a bordely. Bloncka povídala něco vo retardech, takže sem měla vobjasněno, že se blíží nejhorší část roku. Silvestr. A to u nás vobnáší zmizet někam, kde bude mít vocasatá aspoň trochu klid. Chvíli to vypadalo, že ho zkusíme vobjevit na procházce v Milíčovskym lese, kam sme se vypravily v sobotu protáhnout kejty. Ale pak už bylo jasný, že utéct musíme někam dál vod Prahy. Takže bloncka jako vobvykle sbalila saky a p**y a dost potravy pro psu, sedli sme celá smečka do auta a vodjeli směr Brdy. Cestou sme se zastavili na močící a vobědovou pauzu v Mníšku pod Brdy (V kavárně Malý mnich se dveře netrhly a není divu. Obsluha i dobroty moc prima. Tyhle místa jsme rozhodně nenavštívili naposledy. Pozn. člověka.) a vodpoledne pak už zakempili vo kus dál penzionu Orlov u Příbrami, kde nás čekal apartmán v konírně (Za pejsky tu zaplatíte za noc 200 Kč. Pozn. člověka.). A apartmán, to vobnáší i gauč pro psu, víme. Takže sem si ho pořádně užívala, dokud nezačaly zas ty děsný zvuky, co mě dycky spolehlivě zaženou do koupelny. Naštěstí sme tam měly přichystaný ležení a nahrávku bílýho šumu, tak se musim poklepat po rameni (Teda dovopravdy ne, protože tam nedošáhnu.), že sem to zvládla dost vobstojně. Uff. Tak zdar a vidíme se v tom novym roce.

25/12/2023

Psoježíšek vopět
Nazdar, tady Tony! Psoježíšek dorazil! Hele, a úplně se to vodehrálo podle vočekávání! Ale abych si nepředběhla přední tlapky, tak začnu vod půlky tejdne už. To si totiž kvíteček vyrazil na sváteční chluplift na Prosek, aby nevypadala pod stromek jak vod popelnic. Při tý příležitosti sme navštívili nejlepší M, zase nám nabalila vobr tašku s mlsinama. Už bych se měla povohlídnout po možnostech adopce. I když teda vono to teď s blonckou není až tak hrozný, taky pse pořizuje a dává. Pak jen ubejvala potrava z adventních pytlíků až do soboty, kdy sme vyrazili na vochutnávku vánočky do Antonínovy pekárny na Karlínský náměstí a pak vodlovit bezvobalovej zachráněnej strom do Holešovický tržnice. Bloncka vybrala takovýho mrňouse, že sem měla dost vobavu, aby se tam vsechny dary pro psu nejhodnější vešly. Naštěstí sem hned v neděli dopoledne v posledním pytlíčku vobdržela vzkaz, že si můžu rozbalit první dárek dřív. Hnedka sem na to vlítla a vočekávala, kdy bude na řadě další. Docela to trvalo a musela sem vydržet asi hodinu divnýho zpívání, než konečně došlo na rybu kapra k večeři a pak už dorazil psoježíšek s dalšíma chutnejma dárkama! Hustý! Z toho vyplývá, že sem podle něj psa řádná s vobstojnym chováním, takže prdim na nějaký velký cíle a budu dál šéfka krutopřísná! Tak zdar.

18/12/2023

Tiské stěny
Nazdar, tady Tony. Hele, dneska to bude dovopravdy krátký, protože my se furt jen válíme a vočekáváme toho psoježíška. Na adventním kalendáři už to docela vocejpá a začíná to bejt napínavý. Takže se z pelechu ani moc nehrnu, protože co kdyby se to vodehrálo dřív. Jediná zásadní sranda byl proto minulej tejden vosobní vejlet se SPŽP. Vodjeli sme vlakem nejdřív do Ústí nad Labem, vobešli vánoční trhy a pak se vodsunuli autobusem do Tisý. Po vlastní vose sme vodtamtud zamířili do skalního města. To sou šutráky různý vobrovský. Vobědový pauza se konala na turistický chatě Tiský stěny. SPŽP si vobjednal guláš a i když sem házela voko jak vzteklá, vochutnat sem dostala jen knedlík. Prej bych zaprasila koberec, ale to je mi buřt. Bez buřta. Pak sme se vrátili do Ústí a druhou pauzu si navordinovali v pivovaru Na Rychtě. Už se mi tam samy vod sebe zavíraly voči a to je jasný znamení, že je potřeba se zas vrátit do pelechu. Tak zdar.

11/12/2023

Něco čuchám & Jablonec
Nazdar, tady Tony. Hele, mně se začíná vobjasňovat, co se chystá. Jako jasně, je zima, že by vocasatou nevyhnal a to už je taky jasnej důkaz, ale to se klidně může zvopakovat a nic z toho koukat nebude. Ale když dáte na hromadu adventní kalendář (Máme krásnej novej vod mejch mílovanejch Funky Dog. Na každej den pytlíček s mlsinou a aktivitou. Třeba vonehdá nám bloncka měla nachystat hlavolam se schovanou potravou. A předtim sepisoval SPŽP vo pse básničku a vzal nás šopovat do pet vobchodu. Voblibuju to nejvíc. Akorát se nám do toho pytlíčku vecpali se svejma čokoškama i vosoby a tim pádem tam mam zbytečně menší místo já. To by chtělo vypravit.), věnec na stole a vobaly na dárky různý, vychází z toho jen jedno. Blíží se psoježíšek! Hustý! No, a protože se teda na to děsně chystáme, stihli sme minulej tejden jen jednu srandu, a to vejpravu za sněhem (Jako bychom ho neměli vokolo pelechu dost.) do Jablonce nad Nisou. Protáhli sme tam kejtu u přehrady, co se divně menuje vodní nádrž Mšeno a zaparkovali v našem starym známym podniku naKafi (Měli vaječňák! Tak teď ještě někde ulovit svařené víno a vánoce můžou klidně začít! Pozn. člověka.). No, a pak už byl zase čas rozmrazit se pod duchnou, v tom sem vodborník. Tak zdar.

04/12/2023

Sníh & Brno
Nazdar, tady Tony. Eště sem se ani pořádně nerozkoukala, že je ten podzim a von najednou napadne sníh. Mokrej podvozek a hadr po staršim koňovi voblečenej evrydej. Juch fakt... Tak aspoň, že sme v pátek potkali nejlepší M, co mi zlepšila život mega taškou plnou potrav. Vono to vůbec není vod věci si na zimu pořídit trochu špeku, ať si říká kdo chce, co chce. Taky sme s Dinou voběhli sídliště dovokola. V sobotu sme vyrazili na rodinou výpravu do Holešovic, kde bloncka zase něco vyměňovala. My sme se SPŽP vodešli přes HolKu do pekárny k Antonínovi na Karlínský náměstí a pak se zase bloncka vobjevila a zamířili sme přes Karlín eště do Rusty Nails na kafe a veget. No, a v neděli sme sbalili saky p**y a psí konzervu a vodjeli celá smečka vlakem na Moravu do Brna. Ubytovali sme se v hostelu Eleven (Na výběr mají i dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou, za cenu v téhle lokalitě úplně zázračnou. Pejsek platí 100 Kč za noc. Pozn. člověka.) u Dominikánskýho náměstí, což je skoro úplnej pupek vobce a to my chceme. Pak sme hnedka vyrazily s blonckou natankovat kofein do SKØG a přes vánoční trhy pořádně protáhnout kejty na zasněženej kopec vokolo Špilberku. To je barák vobstarožní. Vovšem lítačka je tam krutopřísná a chodí tam skoro půlka místních vocasatejch. Akorát teda mě když mrzne prdelnice, tak se mi moc nechce nikoho sežrat. Nevyužitej potenciál. No, a pak už byl čas na večerní granule a zalezení pod teplou duchnu. Voblibuju nejvíc! Tak zdar.

27/11/2023

Focení & Kutná Hora
Nazdar, tady Tony. Tak už se konečně zase vodehrály srandy nějaký, co se vo nich dá sepisovat. A hnedka ta první byla krutopřísná! Ve čtvrtek sme totiž vodjely na Ládví, kde sme se potkaly s frajerem Alánkem a jeho týmem. Von je taky chudák docela vobvykle řešenej na vobezitu jako já, takže sem to pojala jako důvod ho tentokrát nesežrat. Bloncka byla z toho vyjevená a nevěřila tomu svýmu umělohmotnýmu voku. Každopádně sme hnedka zalezli do Ďáblickýho háje a protože tam zbylo eště trochu podzimu na stromech, udělali sme týmový focení. Aby nám to líp slušelo a měli sme hezčí vobličeje, podávaly se u toho mlsiny vod Ruf Ruf. Vůbec sem to předtím neznala, ale byly teda dost vobstojný. Všechny druhy. Výběr voblibuju. Vocenil je i kvíteček, a ten teda do huby jen tak něco nedá. Kdyby neměla za ségru mně, tak dno svý misky moc často nevidí. Taky sme protáhli kejtu v lese, takže vodpoledne jedna báseň. No, a v sobotu byl na programu rodinnej komponovanej vejlet. Nejdřív sme vodjeli na voběd do restaurace Dačický do Kutný Hory. Vosoby jásaly, jak je to tam parádní a já sem jásala, když se pod stolem vobjevila vochutnávka masa z koprový vomáčky (Jestli si chcete zajet na skvělé jídlo do středověku, tak tohle je místo, které hledáte. Mají i moc pěkné bezmasé varianty, včetně té koprovky. Ach! Pozn. člověka.). Pak sme se přesunuli do našeho voblíbenýho Kafírnictví na kafe, po něm zase naskákali do auta a pokračovali přes Železný hory do Slatiňan. Tam sem se parádně prolítala v parku u zámku. Akorát teda začalo sněžit děsně, a to je jasný znamení, že se máme vrátit pod duchnu. Což sme přesně taky udělali. Tak zdar.

13/11/2023

Dubeč & věž z hororu
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden se bloncce nafoukl vobličej a vypadala vopravdu děsivě. Vona to teda neni žádná sláva ani vobyčejně, ale tohle byl úplně jinej levej. Lítala teda po doktorech různejch. Doufala sem, že vobdrží taky vočkování proti vzteklině do prdelnice, aby začala bejt na psu konečně milá, ale místo toho dotáhla antibiotika a zalezla pod duchnu. Takže péči vo vocasatý mimo základních vobchůzek měl na povel SPŽP. V sobotu už bloncka zase vypadala skoro jako vobvykle, a ne jak maska na Halloween, takže sme vyrazili vo vobec dál, do Dubče. Vona zase něco vyměňovat a my se SPŽP sme se vodebrali na lítačku vokolo potoka do Plechovky na kafe a zase zpátky. Aspoň sem protáhla kejtu, vono to nonstop válení pod duchnou taky vobčas potřebuje prostřídat. No, a v neděli sme vyrazili jen sami voba na vosobní vejlet vlakem směr Karlštejn a vodtamtud se vydali pěšky k Srbsku. V lomu je tam schovaná vobstarožní vosvětlovací věž, co jí SPŽP děsně vobdivuje a potřeboval se s ní vobeznámit. Což se úplně nepovedlo, maj jí zamčenou. Pak sme se hezky pěkně vrátili do Karlštejna a přesunuli se do Černošic. Tam sme se vysápali ke Krejčířově vile, což je barák s děsně drsnejma hlídacíma vocasatejma, a pak pod kopcem zalezli do podniku Hájek a Hájková. Vobdržela sem vochutnávku chlebíčku s rybou lososem. Děkuju pěkně, ale mohlo toho teda bejt víc. A pak už sem plná podnětů a s vošoupanejma nohama dost ráda zalezla zpátky do pelechu. Tak zdar.

06/11/2023

Zas Troja & Brdy
Nazdar, tady Tony. Hele na rovinu. Vod tý doby, co sem úředně uznaná vobstarožní psou, se skoro furt jen válíme pod duchnou a votáčíme se z búčku na bok. Vono to možná nemá zas až tak souvislost, když kvíteček je vo dost starší a lítá jak šus, ale holt to tak vyšlo. Tim pádem fakt nevim, jak si bloncka představuje sepisování. Jako já bych vám mohla i nadrásat voslavnou báseň vo polštáři a matraci, možná i haiku bych dala do kupy, ale nemyslim, že by to stálo furt dokola za vopakování. Takže zahajuju vobdobí podzimního klidu a vohlásim se dycky, když bude nějaká zásadní sranda pro vocasatý. Předminulej tejden se to vodehrálo v neděli, kdy sme si vyzvedli hromadu našich pečenejch mlsin na Proseku a po vochutnávce potkali na Vltavský SPŽP, kterej zrovna prej vodněkud přilítl. Nevim, no. Zašli sme do našeho starýho znamýho podniku Kolektor ve Veletržnim palácem a vodtamtud přes Stromovku do Kolovny Zoona v Troji, kde už sme byly vonehdá nedávno. Zase se tam vyměňovaly věci nějaký. No, a zpátky sme se proběhli kolem vody Vltavy na Nádraží Holešovice, takže úplně vobráceně než předtim. A minulej tejden sme navopak zařadili úplnou novinku a zamířili do hor, co se voznačujou Brdy. Je tam schovanej bejvalej sklad jaderných zbraní, co teď funguje jako muzeum. Říkal SPŽP, protože byl vevnitř. Von tohle děsně míluje. My sme s blonckou mezitim lítali po vokolnim lese. Což voblibuju. Akorát sem si pak v pelechu musela vopláchnout podvozek vod bahna, což nevoblibuju vůbec. Musim to vstřebat. Tak zdar.

23/10/2023

Pečení & Příbram
Nazdar, tady Tony. Minulej tejden se vodehrál srand mrak. Zahájili sme je ve středu, kdy nás SPŽP vodvezl na vycházku z Pankráce přes park Jezerka do Nuslí, do našeho starýho znamýho podniku Typika. Čtvrtek začal dost pochybně, protože mně bloncka vobjednala na vočkování proti vzteklině do prdelnice. Doktorka voznámila, že bych se měla vobjednat na geriatrický vyšetření, když už mi je víc, než vosum. To asi někde spadla na hlavu, ne? Dyť já sem v úplně nejlepšim věku, hot as f**k, figura jedna báseň, cool neskutečně a potravu vyčmuchám na kilometr. Mno. Tak prej půjdu příště na nějakej vodběr krve, což nechci, protože jí mam jen pro sebe. A to ani neštěkám vo tom, že kvíteček měl jít už dávno a vůbec nikdo neříkal. Pche. Pak se to ale hned votočilo, protože se ukázalo, že deme na pečící párty k nejlepší M! Což bylo jako vobvykle krutopřísný, protože je to tam samej votevřenej švédskej stůl. Akorát mi teda neprošlo vodšéfovat Dinu, která je vo dost víc geriatrická, než já. Achjo. Každopádně sme vodešly plný mlsin, což voblibuju nejvíc. No, a v sobotu sme měli na programu rodinnou výpravu do Příbrami. Vobdržela sem malýho psovoda a vyrazili sme protáhnout kejty na Svatou horu a pěkně dovokola přes sady ke kavárně Ulita, kde byl čas na vodu a vodpočinek. Což teda vlastně musim hlídat a vyžadovat víc, když už sem tam vobstarožní psa. Tak zdar.

16/10/2023

Brandýs & Říčany
Nazdar, tady Tony. Jako zásadní vokamžik minulýho tejdne bych voznačila, že bloncka zjevně aspoň trochu korun vydělá, a protože maso sama nepotřebuje a ani s tim kafem už to neni, co bejvalo, rozhodla se investovat do psy. Vono je to lepší, než do akcií vokousanejch jablek, si myslim. Vobjednala nový vobojky a známky, a pak co mě zajímá vo dost víc, super luxusní vochutnávku konzerv vod Louie a starý známý parádní hmyzáky vod Funky Dog. Spoko sem. Co se týká srand, tak ty sme zahájili se SPŽP ve středu v novym podniku 2cup na rohu u Bezručových sadů, ve kterých sme pak pořádně protáhli kejty. V sobotu sme vyrazili celá smečka na voběd se spřízněnejma vosobama do Brandejsa nad Labem. Parádně sme si tam zaběhali vokolo vody řeky a bloncka děsně jásala, že všude vopadávaly kaštany. No je vona normální? Co kdyby mi to spadlo na hlavu? Pak byl přesun do restaurace V pivovaře, kde už se nic pro psu hustýho nevodehrálo. No, a tejden sme ukončili v Říčanech. Vobešli sme náměstí, vokoukli zbořenej hrad, proběhli se vokolo rybníka a v lese na Jurečku a zakempili u naší nejlepší Gabi café. Jako už vopakovaně nám tam bloncka pořídila charitativní sušenky, kterýma se vybírají koruny na útulky. Lepší způsob podpory aby pohledal! Luv ya, Gábi. Tak zdar.

DogBlog vod Tony