24/08/2024
Vyprávění o vlkodavech - upravené texty Boba McMillana:
Myslíte si, že váš vlkodav není válečný pes? Pravděpodobně si on myslí, že vy nejste moc divocí Kelti. Ale je připraven, až budete připraveni vy.
Myslím, že pro mnoho majitelů vypadá minulost jejich irských vlkodavů asi takto:
LEGENDA: Obrovský tvor se prohání řadami bojovníků a nebojácně s mocným skokem strhne rytíře a zlomí mu vaz. Ve víru bitvy je pro nepřátele strašný pohled na nezdolného irského vlkodava spolu s Kelty.
REALITA: Na vašem gauči s jazykem visícím z tlamy je obrovská chlupatá koule, kterou by mohl být pes. Má nohy ve vzduchu jako velký brouk na zádech. Už hodiny se nepohnul.
Dnešní majitelé vlkodavů znají historii. Byli to psi, kteří zastavili celý Řím v roce 300 n. l., když se jich pár promenádoval starobylým městem. Ještě dnes zastavují dopravu a vy uslyšíte alespoň jednou otázku: "Hej, kde máte sedlo? " Každý, kdo to řekne, si jistě připadá velmi originální ... 😉
Naši vlkodavové jsou tak něžní, tak milující, tak přesvědčiví, když se dívají, jak jíte svůj sendvič, a jejich tragický pohled říká, že zemřou hladem, pokud se nepodělíte. Polovina by stačila ... do začátku 😉
Asi si říkáte, jestli je tam opravdu ještě válečný pes?
Dnešní vlkodavové jsou proslulí svou jemností. Jsou to opravdu stejní psi jako v irských mýtech?
Bramborový hladomor, zodpovědný za smrt milionu Irů, nechal irského vlkodava prakticky vyhynout..
Ale během let se irský vlkodav opět vrátil. Byla jeho bojovnost zachována? Jsou to opravdu ti samí váleční psi, o kterých zpívali keltští bardi?
Myslím, že ano. A tady je důvod:
V dávných příbězích byly odvaha, spolehlivost a fyzická zdatnost znaky oslavovaných válečníků. Vlkodavové byli – a jsou – tím vším. Ve starodávných spisech se hovoří o válečných psech jako o společnících rovných člověku. Hovoří se, kromě o velkém těle, o jejich důvtipu, šarmu a vytrvalosti.
Dnešní doba vlkodavy kazí. Teritorium je zajímá méně, ale svého člověka... na tom jim záleží stále. Mají smysly, které už nemáme. A váš gaučák se může v mžiku stát něčím úplně jiným. Ale jen když je to nutné. Vědí kdy. Sledujte, jak si vlkodavové hrají. Hlavně ti mladí. Uvidíte, jak se staví na zadní a srazí se spolu, uvidíte blýskání a cvakání zubů. Zem se třese. Jejich hra je pohled na divoké válečné psy z minulosti.
Irští vlkodavové nikdy nebyli jen velcí psi. Byli to psi s charakterem, stejně jako dnes.