11/07/2024
Azirek - můj zelený 💚 ňuňan:)
K němu napíšu trošku víc, protože on je moje srdcovka.❤️
Narodil se jako úplně první, dostal jméno Azir a zelený obojek. Od prvních dní jsem do něj byla zakoukaná a i když jsem věděla, že doma zůstat nemůže..:D..tajně jsem doufala, že nakonec zůstane.
Můj manžel ovšem nesouhlasil, protože přece už doma máme dva vlčáky. Tak sem jej musela prodat, což jsem asi týden každej večer obrečela, protože prostě on měl zůstat u nás. Nakonec se po týdnu vrátil, načež moje srdce zaplesalo a řekla jsem, že už nikam nepůjde. Takže Azirek si odskočil na takové týdenní prázdniny. Mimochodem Lukáš ho miluje stejně jako ty dva naše další🐺🐺.🥰
Moje srdce plesalo, zůstal mi tu pes, stříbrňák, po mamince bude velikej, krásnej - budeme jezdit na výstavy, bude z něj chovný pes. To byly moje představy. Ale člověk míní, život a vlčák mění. V jeho 6ti měsících mu byla diagnostikována osteochondróza obou ramenních kloubů - čekalo nás nespočet narkóz, rentgenů, CTčko, dvě operace a spousta kontrol. Půl roku omezení, kdy jsem ho musela dělit od velkých psů, aby se dobře zahojil, aby nelítal. Odložená socializace atd atd. To se také projevilo pozdějšíma panickýma záchvatama, když mu náhodou smečka odešla nebo se vzdálila. S tím budeme určitě ještě nějakou chvíli bojovat, ale je to na dobré cestě.:)..
Azirek to zvládl vskutku lépe než já a uzdravil se. Nastalo období dohánění všeho, co jsme zanedbali - někdy na úkor času s velkýma vlčákama (ale ti mi to odpustili - Lukáš mi moc pomohl a věnoval se jim, jak to šlo). Velké díky také patří našim trenérům z TWA. Naučili mě mnoho nového a hlavně i zlepšení komunikace mezi mnou a mými psy a tak si myslím, že jsme všechno krásně dohnali a Azi má úžasnou povahu. Skoro ničeho se nebojí, vydrží v autě v klidu, cestuje jako profík, má rád děti i dospělé, psy snáší dobře.
A je to mazel, velký mazel, který si přijde pro pohlazení tím stylem, že se mi omotává kolem nohou a vyloženě si říká o drbání.
Výstav jsme moc nestihli za štěněcího a dorosteneckého věku a bohužel kvůli diagnóze chovný nebude, ale pořád je pro mě důležitější to, že krásně zapadl do naší smečky, vychází s Krekoušem, směje se na celý svět a určitě ještě dlouho tu s námi bude běhat, protože mu to jeho nohy dovolí.
Tak Azirku, ty můj zelený kluku, přeji Ti krásné narozeniny a buď stále takový, jaký jsi - protože jsi úžasný!😍🤩🥳