10/09/2024
Downeyho sloupek
Ahoj všichni,
teda já tu dlouho nebyl. Za tu dobu se toho fakt stalo hodně.
Nakrýval jsem fenku, mě se teda jako moc líbila, ale já jí ne. Tak z toho nic nebude, žádný děti....
Potom jsem jel s páníkama strašně moc daleko autem, prý na dovolenou na ostrov Mljet. Bylo tam super, hlavně to moře. Já bych tam byl skoro pořád. Adam mi házel tenisáky do vody a to bylo super. Jenom jsem moc ještě nepřišel na to, jak je z té vody vzít, takže jsem si vždycky lokl vody. Ale v tom horku být pořád ve vodě bylo fakt fajn. Tam kde jsme bydleli tak tam byli další pejsci, ale já jako správný strážce rodiny jsem se s nimi nekamarádil a hlídal.
Byly jsme se taky podívat v národním parku a tam to bylo taky hezký. Jel jsem na lodi, byl jsem se podívat v klášteře a koupal jsem se v jezeře... a vstup jsem měl zadarmo....a hlavně mohl jsem tam všude, nikde žádné omezení pro pejsky. To stejné i všude na plážích. Pan domácí říkal, že u nich na ostrově mají pejsky rádi a můžou všude.
Než jsme jeli v srpnu za mojí bývalou rodinou, tak se udělalo paničce špatně a já se o ni moooc bál. Paní doktorka jí řekla, že má víc odpočívat, že příště by to mohlo dopadnout špatně. A to nechci, co bych bez paničky dělal.
A zase jsem jel autem s páníkama daleko, říkali, že jedeme na výstavy a podívat se za mojí původní rodinou do Gdaňsku. Bydleli jsme vedle v Sopotech a měli tam parádní pláže se spoustou písku... to se kopali díry a tunely.... a taky jsem tam mohl skoro všude. Páníčci půjčili byt v přízemí i se zahrádkou, tak jsem mohl ňufat a štěkat na pejsky co šli kolem.
Jeden den jsme jeli na návštěvu k mým původním pánečkům....tam bylo psů a lidí. Všichni se se mnou vítali a moje psí teta Malwi mě hned poznala a byly tam i mladší ségry (ty pořád hledají takové páníčky jako mám já). Jenom s mojí psí tetou Kiri už jsme se nestihli vidět. Byla moc nemocná a na jaře odešla tam kde už ji nic nebolí.
Se ségrama jsem se potom viděl i další dva dny na výstavách. Byla tam i moje stejně stará ségra. Asi jsem se těm pánům v kruzích moc líbil, protože podle paničky jsme všechno vyhráli. Přiznám se, já jsem radši, když si mě prohlíží paní rozhodčí, chlapi nemám moc rád.
Když jsme jeli domů, tak jsme po cestě odbočili na Poznaň. Vůbec jsem nevěděl kam jedeme. Šli jsme za jednou paní (panička ji znala, protože se moc vítali). Fakt nechápu, proč se páníčci při vítání objímají, proč se neočuchají jako my ...A tam bylo taky moc pejsků stejných jako já a ještě mi ta paní pustila jednu černou psí holku. Byla moc hezká, ale rozhazovat kamínky na zahrádce se mi líbilo asi nejvíc. Když jsme odjížděli, tak panička nesla sebou jednoho z pejsků, teda vlastně holku.... prý moji novou kámošku, aby až od nás odejde Bája jsem nebyl sám.
Teda musím říct, že je moc hezká, ale jméno má strašný, tak jí říkáme Mia. Abych jí ukázal kdo je šéf, tak jsme ji nechtěl v autě pustit k misce s vodou.....ale spalo se mi vedle ní moc dobře, když se přitulila. Už je u nás skoro měsíc a mám ji moc rád. Hrajeme si spolu a Bája na nás dohlíží.... a venku trošku zlobíme paničku, když jí zamotáme vodítka a paničku do vodítek.
To je dneska všechno, musím jít spát, protože jsem si od rána hrál a jsem moooc unavenej.