Ten pes pase míček? 🤯No je tohle normální !? 🤪
Jo, je! Je to totiž aktivita řízená, vedená jako trénink, pečlivě naučená a kontrolovaná. Není to lotrivina, nebo cvoknutí, je to způsob, jak dát těmto psům možnost dělat chování, která jsou jim vlastní a ke kterým dnes v našem prostředí nemají běžně přístup.
Tahle aktivita se nazývá dry herding, neboli “pasení na sucho” (můžete se setkat taky s pojmy “urban herding” a v Anglii se nejčastěji používá název “sheepball”).
K čemu je to dobrý? No, tihle psi byli stvořeni a dlouhodobě cíleně šlechtěni k práci. A jsou v ní sakra dobří. Vlastně nejlepší. Ano, tak moc dobře se nám, lidem, povedlo tyto psy záměrným výběrem vysoustružit k dokonalosti. Jenže dnes už jejich práce často není potřeba a tak si ji hledají jinak - pasení nežádoucích objektů, jako jsou auta, nebo cyklisti, stereotypní chování a tak dále - to jsou možné důsledky nenaplněných potřeb. (Zdaleka ne jediné, zas tak jednoduché to není 🙂).
On možná nejeden kovaný zkušený majitel ovcí nad takovou srandou otáčí oči v sloup, ale popravdě - když mám možnost bezpečně a kontrolovaně naplnit potřeby svého psa, proč ne? I toto je součást celé té velké množiny věcí, které souhrnně říkáme “enrichment”.
Tyhle debaty o tom, co si pes “smí a nesmí dovolit pást” jsou za mě beze smyslu. Život se psem pro mě není o tom, kdo vyhraje a kdo si nakonec prosadí svou, ale o hledání způsobů , jak se potkat někde uprostřed a ještě si tu cestu užít. ❤️
Znáte dry herding? Nechávate svého psa dělat chování pro něj přirozená? Napište do komentu jak se vám daří hledat tyto způsoby 🤩.
Ten pes pase míček? 🤯No je tohle normální !? 🤪Jo, je! Je to totiž aktivita řízená, vedená jako trénink, pečlivě naučená a kontrolovaná. Není to lotrivina, nebo cvoknutí, je to způsob, jak dát těmto psům možnost dělat chování, která jsou jim vlastní a ke kterým dnes v našem prostředí nemají běžně přístup.Tahle aktivita se nazývá dry herding, neboli “pasení na sucho” (můžete se setkat taky s pojmy “urban herding” a v Anglii se nejčastěji používá název “sheepball”). K čemu je to dobrý? No, tihle psi byli stvořeni a dlouhodobě cíleně šlechtěni k práci. A jsou v ní sakra dobří. Vlastně nejlepší. Ano, tak moc dobře se nám, lidem, povedlo tyto psy záměrným výběrem vysoustružit k dokonalosti. Jenže dnes už jejich práce často není potřeba a tak si ji hledají jinak - pasení nežádoucích objektů, jako jsou auta, nebo cyklisti, stereotypní chování a tak dále - to jsou možné důsledky nenaplněných potřeb. (Zdaleka ne jediné, zas tak jednoduché to není 🙂). On možná nejeden kovaný zkušený majitel ovcí nad takovou srandou otáčí oči v sloup, ale popravdě - když mám možnost bezpečně a kontrolovaně naplnit potřeby svého psa, proč ne? I toto je součást celé té velké množiny věcí, které souhrnně říkáme “enrichment”. Tyhle debaty o tom, co si pes “smí a nesmí dovolit pást” jsou za mě beze smyslu. Život se psem pro mě není o tom, kdo vyhraje a kdo si nakonec prosadí svou, ale o hledání cest a způsobů , jak se potkat někde uprostřed a ještě si tu cestu užít. ❤️Znáte dry herding? Nechávate svého psa dělat chování pro něj přirozená? Napište do komentu jak se vám daří hledat tyto způsoby 🤩.
😱Ciri se bojí houpačky!😱
To bylo takový naše stigma, se kterým jsme společně žily celou naši dosavadní agility cestu. Psům na houpačce většinou vadí ostrý náraz desky o zem a s ním spojený zvuk. To se většinou dá řešit pomocí tzv. "Bang game" a dalších podpůrných cvičení. Ciri měla ale úplně jiný problém. Vadil jí pohyb desky pod nohama. S nestabilními povrychy pracovat umí. Umí se i dobře pohybovat po vyvýšených předmětech a na úzkých plochách. U houpačky se toho ale spojilo dohromady moc a tak všechny tyto dovednosti zkrátka nestačily.🤷
Pro mě opět pěkná výzva... Proč já to nemůžu mít jednou jednoduchý?!🤦😀
Co že byla nakonec ta kouzelná formule? Možná to bude znít šíleně, ale byl to trénink ke spolupráci/ ošetření po dobrém/nácvik dobrovolné manipulace... Nazývejte to jak chcete. Došlo mi, že pomocí těchto metod jsou psi schopní posouvat své hranice a dobrovolně zvládat i zdánlivě nezvládnutelné. Ciri jsem naučila pozici na sestupné zóně a pak jsme postupně přidávaly pohyb houpačky (ano, zvedat 16kg jednou rukou je sranda 😂). Ciri měla celý proces pod kontrolou - svým zaujetím pozice říkala "START : teď jsem připravená začít". Pokud na ni byl pohyb desky už moc, mohla vždy říct "STOP : tohle už je na mě moc" a seskočit z desky dolů. A taky to nejednou udělala. Dala mi tím zprávu, že jdu moc rychle a mám zvolnit. Tímto způsobem se houpačku naučila za asi 5 tréninků. Bojovaly jsme s ní do té doby bez posunu cca 2 roky.
Dát psovi možnost mít proces tréninku pod kontrolou neznamená slabost. Pes nebude této možnosti bezúčelně zneužívat. Naopak to celý proces urychlí a zefektivní. Trénink ke spolupráci je mistrovská disciplína a u nás jsou na ni skvelí odbornici třeba @r @Radecha.cz nebo Marťa z Jak na drápky Co chci ale říct je, že tento způsob tréninku má mnohem větší přesahy, než
Do postele nesmí! Leda o Vánocích a dalších státem uznaných svátcích... A taky v neděli ráno, když nemusím vstávat 🤫.
Že tohle pes nemůže pochopit je asi jasný. Stejný model ale uplatňujeme třeba i ve chvílích, kdy nám tahání na vodítku vadí a o den později ho tolerujeme.
Takový přístup logicky vytváří třecí plochy a frustraci, jelikož pes netuší, kdy se co smí a kdy je co zakázáno. Pokud chceme se psem zachovat jasnou a srozumitelnou komunikaci, a zároveň mu sem tam chceme něco povolit a jindy zase ne, máme dvě možnosti:
1️⃣. Oddělený management: zjednodušeně lze říct, že pravidlo změníme pomocí úpravy prostředí, nebo nastavení situace. Pokud bude pravidlo pro psa dobře rozpoznatelné, dokáže se v situacích zorientovat a vyhodnotit, zda má zelenou 🟢, nebo ne ❌. Jedním příkladem za všechny muže být chůze na vodítku, kdy při zapnutí karabiny za postroj tahání neřešíme a při připnutí za obojek je zakázáno. Tyto pravidla si ale tvoříte vy. Proto je můžete vytvořit tak, aby sloužila pouze a právě vám podle vašich požadavků. Jediné, co je potřeba, je dodržet právě tu konzistenci - navržená pravida respektovat.
2️⃣. Propouštěcí povel: jsou situace, kdy psovi danou věc chceme dopřát a situace, kdy to z nějakého důvodu nejde. Propouštěcí povel je krásný nástroj, který nám dává právo zvolit si možnost, kterou potřebujeme. Včera jsme třeba potřebovali projít parkem rychle a bez zdržování. Dneska máme času víc a situace je bezpečná ➡️ říkám propouštěcí povel a posílám psa dělat si takzvaně "cochcárny" (jakože si může delat, co chce). Můžu mu tímto povelem třeba zprostředkovat hru s jiným psem, nebo nerušené čuchání v trávě.
Konzistence neznamená hrubost, znamená pouze jasnou komunikaci směrem ke psu, abychom byli fér a pes mohl situace předvídat a lépe se v nich orientovat. Konzi
Vyčuchávání pamlsků má pro psy mnoho benefitů a bylo už o něm napsáno spousta. Zklidnění, práce nosem, přirozená činnost - to všechno čuchání splňuje. O trochu méně si uvědomujeme, že i povrch, na kterém pes pamlsky hledá, je důležitý - sám o sobě obsahuje pachy a může se vzájemně hodně lišit. Přírodní materiály jsou pro čuchání super, protože kromě variability povrchu jsou samy o sobě zajímavé a hlavně jsou pokaždé jiné.
V těchto měsících, kdy je často povrch zmrzlý a pohybové aktivity nejsou bezpečné, je tak čuchání na zasněžených/zmrzlých površích zajímavou alternativou, jak otestovat psí nos a posunout psí odvahu zase o kousek dál. 🦸♂️
❗Jako u všech aktivit tohoto typu i zde platí, že je potřeba psa v průběhu kontrolovat, aby nedošlo ke zranění - led a sníh mohou být ostré, takže pokud je pes příliš intenzivní, raději zvolte jinou variantu (třeba jen mokré listí).🍂
Zkoušíte se svým psem hledání pamlsků v různých terénech a materiálech? Napiš do komentáře na jakých, nebo ulož příspěvek na později. Až zase přijdou mrazy, může se hodit 🥶 😊.
"Musíš ho unavit!" - Věta, kterou pravidelně slýchají majitelé psů s vysokou mírou energie. Je to skutečně tak? Stačí ho prostě utahat? 🤔
Unavit neznamená automaticky vyplnit společný čas smysluplně. Unavit psa jen proto, aby vybil energii (fyzickou i psychickou) nemá dlouhodobě smysl. Možná to zní, jako zbytečné slovíčkaření, ale rozdíl tu je a to velký. Pokud budete společné aktivity dělat za účelem unavení psa a vybití energie, tak nejen, že to nebude fungovat jako řešení problémového chování, ale pes se i velmi rychle adaptuje na tento režim, získá fyzičku a vy jste ve výsledku tam, kde jste byli.
Co naopak smysl má? Zamýšlet se nad tím, kdo vlastně je můj pes, jaké má potřeby a co pro něj podmiňuje pocit spokojenosti. Náš společný čas je vzácný a trávit jej smysluplně a vědomě s ohledem na potřeby zvířete je právě to, čemu se říká "enrichment" - naplnění přirozených potřeb jedince. Je to pro vašeho psa hrabání? Rychlý běh? Čichání? Lov? Hledejte způsoby, jak mu tuto jeho potřebu naplnit, aniž by ho to mohlo stát život a vás nervy. Ty zpusoby jsou, jen je potřeba trošku pátrat a být kreativní 😁.
Jaké způsoby přirozeného enrichmentu dopřáváš svému psu? Dej vědět v komentářích, ať můžeš inspirovat ostatní 🤗.
Dobré přivolání je křehká věc - snadno se pokazí🫗
Jednou z možností, jak může naše snaha při tréninku přijít vniveč je volání psa v situacích, kde nemůže na své aktuální úrovni uspět. Opakováním povelu se pak pes učí, že může počkat, až zavoláte podruhé, potřetí, počtvrté...🤷♂️ Opakováním zkrátka povel ztrácí sílu a účinnost. V tomto případě opět platí, že trpělivost přináší... výsledky 📈.
Trénink pomocí her je skvělá věc - nemusíte být mistr světa, abyste ho zvládli a váš pes vlastně nemusí umět skoro nic. Jediné, co je potřeba, je chuť si hrát a mít pár minut denně. Ano - není potřeba trénovat hodiny, je to spíše o pravidelnosti. A pak jsou tu situace, kdy vím, že mě pes neposlechne, jelikož zkrátka ještě nejsme společně na úrovni, kdy ho odvolám od skupinky hrajících si psů, nebo prchající veverky. Pokud mám psa na volno, spíše, než přivolávací povel využiju jakoukoliv strategii, abych psa dostala k sobě - utíkám pryč a mávám rukama jako šílenec, vytáhnu hračku, dělám srandovní zvuky🤪 ... zkrátka cokoliv, co na konkrétního psa může zafungovat. Následně si z celé situace vezmu ponaučení a příště ji nastavím jinak. Třeba tak, že psa nepustím z vodítka, když potenciálně hrozí, že se celá akce může zopakovat. A taky vrazím víc energie do těch již zmíněných her, protože ty dělají divy 🧚♀️.
Pro více tipů nejen na téma přivolání sleduj JustDog.cz✌️
Myslíte si, že se psi dokážou sami za sebe správě rozhodnout i v těžkých situacích?
Ve skutečnosti psi nepotřebují naši neustálou asistenci, potřebují jen správné podmínky k tomu, aby byli schopni rozhodovat se v klidu.
Vzpomínáte na tu princeznu, co jí ke štěstí scházely jen tři obyčejné věci?👑 I psi toho nepotřebují moc, aby se mohli rozhodnout, že je vlastně lepší nápad začuchat se v trávě, nebo odejít z nepříjemné sitiace namísto štěkání, nebo tahání na vodítku.
Potřebují:
1. Mít naplněné své potřeby. Tím nemyslím jen jídlo a venčení, ale i veškeré další potřeby, jako je třeba pocit bezpečí a možnost dělat chování, která jsou pro ně přirozená. Zkráceně to můžeme shrnout slovem "enrichment" - naplnění specifických potřeb daného jedince.
2. Úroveň stresu, neboli obsah stresových hormonů v krvi musí být v normálu. Hladina těchto hormonů stoupá s každou extrémní událostí, ať už jde o o pozitivní, nebo negativní zážitek. Pro jejích nasledné vyplavení pes potřebuje především čas. Mohou mu však pomoc i zklidňující aktivity. Stejně jako my lidé se ve stresu rozhodujeme zkratkovitě, to dělají i psi.
3. Správně nastavenou situaci tak, aby ji pes byl ve své aktuální pokročilosti schopnen zvládnout. Zkrátka pokud víme, že pes potřebuje více prostoru, bariéru, nebo více času, je fajn mu tyto podmínky poskytnout, pokud to jde.
Dělat vlastní rozhodnutí je pro psy extrémně důležité - je to totiž zásadní způsob, jak se psi učí skutečně se se situacemi vyrovnat a umět v nich žít bez našeho nekonečného mikromanagementu. Poskytujme jim tyto možnosti co možná nejvíce ♥️.
Připínání a pouštění z vodítka nemusí být nudná součást procházek 🤟.
Pokud chceš, aby pes připínání na vodítko zbožňoval a pouštění pro něj nebyla samozřejmost, je potřeba to natrénovat 💪.
✅ Povelem "chytím" psovi dávám informaci, že ho budu chytat. Aby ke mě šel dobrovolně a rád, musím samotný povel nejdříve nabít pozitivním nábojem ⚡. Je zkrátka potřeba dát si s tím práci mimo ty situace, kdy to potřebujeme reálně použít, udělat z toho hru a naučit psa slovo "chytím" milovat k zbláznění 💞😁
✅Pokud pes celkově není kamarád s jakoukoliv manipulací, je potřeba nejprve chytání za obojek naučit. Nejlépe doma v klidu a formou hry. Zároveň také s respektem k jeho potřebám a tempu.
✅ Oba povely trénujte i když (a hlavně!) v případech, kdy je nepotřebujete. Můžete psa připnout a po pár vteřinách pustit. Můžete ho chytnout a pobyt na vodítku mu zpříjemnit další hrou. Zkrátka hrajte si s tím, jakkoliv vás napadne. Jakmile to totiž bude zábavná součást procházek a ne "nutnej vopruz", bude to fungovat.
✅Po povelu "pustím" následuje ještě propouštěcí povel. Ten teprve říká psovi, že si může jít po svých a dělat, co potřebuje.
Pohyb se psem venku může být v těchto dnech trochu o nervy 🤯.
Ať už se vypravíte na procházku, nebo jen vedete psa z domu do auta, dávejte pozor na bezpečnost celého procesu. Nikdy totiž nevíte, kde koho napadne hodit petardu. Nemusí to být zlý úmysl, mnoho lidí ani neví, že se psi mohou bát. Malá vteřina ale stačí k velkému neštěstí. Pes, který je v panice většinou nereaguje na přivolání, i když ho běžně umí. Často zkrátka prchá neznámo kam a odchytit jej může být problém. I pes, který je běžně s lidmi sociální a rád jde do kontaktu v takovém stavu často přijít nechce. Proto dávejte na své poklady pozor a raději využijte tohoto systému dvojitého jištění: potřebujete přepínací vodítko s karabinami na obou koncích (případně mohou stačit dvě vodítka spojená dohromady), padnoucí a dobře utažený postroj a obojek. Psa pak pripněte ve dvou bodech, jak vidíte ve videu. Takto zajištěný pes se nevyvlíkne ani v případě velkého úleku. A pokud ano, máte velkou šanci, že stihnete zareagovat a psa chytit dřív, než se mu podaří vysmeknout. Každopádně vám všem přeji, abyste nic podobného řešit nemuseli a strávili svátky v klidu a pohodě.♥️
Tak šťastné a bezpečné! 🎄
#vanocesepsem #psizivot #treninkpsu
Příprava na Vánoce,to v naší kultuře znamená navařit a napéct hromady jidla a pak ho cpát ostatním a sám ho nejíst 😆.A Ciri nezůstane přece pozadu! Výhody pracovních plenen jsou mimo jiné i v tom, že ledacos doma odmakají víceméně bez řečí 😁. Takže Ciri už má napečeno a přeje krásnou adventní neděli všem 🎄.
Z nějakýho důvodu ji zajímalo akorát to syrový těsto a výsledný produkt už nikoliv... 🤷 No aspoň víc pro mě 😎.
#vanoce #psivanoce #psitrenink #treninkpsu #treninkpsubrno #zivotsepsem #pozitivka #pozitivereinforcement #treninkjehra
Odměna nemusí být vždy jen pamlsek přímo do tlamičky ☝️
Způsobem odměny můžeme třeba zvýšit rychlost cviku, upravit jeho provedení, nebo přesnost. Můžeme z neoblíbeného udělat oblíbený a z rutiny zábavu 🎉.
V tomto případě Ciri dostává za odměnu oblíbený trik - otočku a následně míček.
Proč?🧐 Otočka směrem ven ji učí lehce poopravit pohybový vzorec, kdy má při chůzi vedle nohy tendenci cpát se přede mě. Tuhle tendenci má mimochodem spousta psů. Důvodem může být třeba to, že chtějí mít pod kontrolou pánečkovy ruce a pamlskovník, nebo že jsou zvyklí nejčastěji pracovat a cvičit v pozici čelně k člověku. Svoje určitě udělá i genetika - borderky fakt rády chodí takzvaně " na dvanáctou hodinu" - do čelní pozice, jak by přirozeně tlačily ovce směrem k člověku.
Ať už je příčinou cokoliv, i taková malá změna, jako je způsob odměny, udělá hodně: pes čeká svůj oblíbený povel a ví, že odměna půjde někam za nohy. Přirozeně tedy mění pohybový vzorec, aby měl odměnu lépe na dosah.
❓Je potřeba, aby pes pro tento způsob odměňování uměl otočky pouze na slovní povel?
Ne, můžete si pomoct treba gestem ruky, můžete psa i navést do otočky pomocí odměny a tu pak zahodit na zem za svoje nohy.
❓ Dá se to dělat i s pamlskem, místo hračky? Jo. 😉
❓A nenaučí to toho psa stahovat se od nohy pryč, dávat hlavu do strany, nebo se táhnout za patama člověka?
Záleží. Je to způsob odměňování, nikoliv výsledný cvik. Způsobem odměny, jak už bylo řečeno, můžeme cvik modifikovat do podoby, která se nám líbí. Pokud vidím, že pes mění pohyb moc, nebo způsobem, který se mi nelíbí, přejdu zkrátka k jinému způsobu odměňování. Aby to všechno fungovalo pokud možno co nejlíp, využíváme vícero způsobů, jak odměnu za cvik podáváme. Ty je potřeba vzájemně vyvažit, tak, aby výsledek odpovídal na
Vnitřní výcvikové centrum pro psy
