🐶Pokud je pes opravdu hladový, bude pro něj velmi těžké soustředit se na učení i komunikaci s námi. Podobně jako nám značně klesá produktivita, když máme hlad, jsme nevrlí na okolí, podráždění. Jako v té reklamě: “Když máš hlad, nejsi to ty.”
🐶Naopak se až příliš soustředí na pamlsky, které máme u sebe a spíš se nám je snaží sebrat, než spolupracovat.
🐶Nemůže být samozřejmě ale ani přežraný, to by nechtěl ani pamlsky, ani spolupracovat. Spíš by si někde v teple chvíli dáchnul.
🐶Ideálně bude někde uprostřed, možná trochu blíž k hladu. Kde pamlsky vyvolají jeho zájem, ale nebude mít problém se soustředit.
Pokud ani v takovém případě nespolupracuje, bude třeba:
🔴změnit pamlsky,
🟡využít jinou motivaci,
🟢pracovat v klidnějším prostředí, kde si danou věc více zažije, než začneme cvičení ztěžovat.
Nezapomeňte mě sledovat pro další tipy a dejte vědět, jakou motivaci používáte nejčastěji vy. Co vám nejlépe funguje?
🐶❓Tohle pro vás asi není novinkou, jak to ale udělat?
Většinou je nám největší překážkou naše fantazie a spěch. Chceme všechno hned a včera bylo pozdě.
1️⃣Chceme třeba aby pes nereagoval na hlasité zvuky, tak ho rovnou vezmeme venčit ke střelnici, kde se klepe strachy, místo abychom začali na větší vzdálenost nebo se zvuky, které ho tolik neděsí. Nechceme se s tím crcat, chceme výsledek a chvátáme. A zpravidla s tím naděláme mnohem více škody.
2️⃣Nebo třeba chceme naučit perfektní přivolání. Tak jdeme ven, necháme psa poodejít alespoň na 10 metrů a zavoláme ho. A on se kupodivu rozptyluje okolím a nejde, protože jsme přeskočili zažití povelu v klidném prostředí, na kratší vzdálenost, postupné zvykání na rozptýlení. Radši pak dlouhé měsíce trénujeme přivolání na 10 metrů v rozptylujícím prostředí, kde ty výsledky jsou dost vrtkavé, než abychom začali pořádně trénovat na krátkou vzdálenost v jednoduchém prostředí a postupně vše stěžovali. Ono i doma můžeme trénovat přivolání od krmení, žvýkací kosti nebo třeba vítání s partnerem, který právě přišel domů. A bude to pravděpodobně chvíli trvat, než se to povede. Když ale půjdeme systematicky a po malých krocích, dojdeme k cíli zpravidla mnohem rychleji a mnohem snáz.
Zní to jako banalita, ale je to velmi důležité. Často totiž něco říkáme a něco jiného myslíme. U přivolání si hodně lidí myslí, že pes si musí sednout těsně před ně. To ale platí poue ze sportovním výcviku, v běžném životě si to můžete dělat, jak chcete. Já třeba učím psy přiběhnout někam blíž ke mně, na tři metry, a dávat pozor, jestli nebudu chtít něco dalšího. Když ale nic dalšího nechci, stačí ty tři metry. S klienty ale často trénujeme třeba přicházení pod rozkročené nohy, kdy mají psa těsně u sebe, snadno ho připnou na vodítko, nebo chytí za obojek, ale pro spa je jednodušší se tam trefit, než si sedat rovně čelem k nim. Tam mu to snáz ujede někam do stran. A někdo učí i venku to předsedání.
Možností je spousta a žádná není špatně. Důležité je vědět, co chci a opravdu to tak po psu chtít.
Když mě stačí při přivolání, že pes přijde na 3 metry, tak pokud chci, aby došel až ke mně, dám druhý povel, gesto, něco. Nemůžu to vyžadovat automaticky, když to tak psa vlastně neučím a jednou bych to chtěla a podruhé ne.
Často se necháme ovlivnit tím, co nám říká okolí a zapomínáme myslet na to, co chceme my sami. Pak se v neděli na cvičáku horentně snažíme o předpisovou chůzi u nohy jak na mistrovství světa, ale zbytek týdne, jen chceme, aby pes šel někde zhruba vedle nás a možná i u pravé nohy. Není problém chtít oboje, ale naučte to jako dva různé povely. Pokud to budete plést dohromady, popletete sebe i psa.
👉A pokud se vám vysvětlení líbilo, mrkněte na můj profil, kde najdete spousty dalších.
🐶❓Proč?
1️⃣Často když dva říkají totéž, nemyslí totéž.
Já, když chci psa naučit chůzi u nohy, tak chci pěknou, pozornou, se zvedlou hlavou, kterou bych případně mohla předvést na zkouškách z poslušnosti. Pro někoho, kdo se ale nechce se svým psem věnovats portovní kynologii, bude taková chůze u nohy vypadat úplně jinak. A pak i její učení bude jiné.
Stejně tak přivolání. Hodně lidí chce při přivolání, aby si pes pak před ně sednul. Já ne. Ve sportovním výcviku ano, ale to probíhá v poměrně jednoduchých podmínkách Ale při klasickém přivolání na procházce, ne. Jednak už mám delší dobu psy dva a oba se přímo přede mě nevejdou, a hlavně mě takové detaily zdržují. Já chci, aby přiběhli někam ke mně a byli schopni udržet pozornost, pokud budu chtít něco dalšího. Ale že u toho stojí, nebo si jdou dokonce čichat kousek vedle, mi žíly netrhá. Já u toho také nechci zastavovat a čekat, až to celé dokončí.
Tyhle věci je potřeba vědět a celý trénink jim přizpůsobit.
2️⃣Něco nedělat neznamená dělat to správně.
Často říkáme, že chceme, aby pes něco nedělal, třeba neskákal na lidi. No jo, ale my také chceme, aby na ně neštěkal, nevrčel, nezastavoval se, nebo je nechtěl počurat. Zkrátka je toho hodně, co nechceme a pro psa je pak velmi těžké trefit se do toho správného. Proto je mnohem lepší představit si, co přesně chci, aby pes v takové chvíli dělal a to ho naučit. A čím konkrétnější u toho budu, tím snáze to většinou půjde.
🐶🙈Zhasínání a rozsvěcení světla nebo lampičky. To zní jako super trik, dokud vám pes nesutále nebliká se světlem jen proto, aby dostal odměnu. A ta špinavá a poškrábaná zeď také často stojí za to.
🐶🙈Uklízení hraček. To zní šikovně! Naučit psa, aby si odnesl všechny hračky do jednoho košíku. To ani není nic složitého. Až na to, že většinou vám pes bude ty hračky pak spíš přinášet a z košíku vyndavat, abyste ho mohli poslat je uklidit.
🐶🙈Zamačkávání budíku. Ne ne, to psa učit také nechcete. Ne, pokud občas potřebujete, aby vás ten budík opravdu vzbudil. Jedna má kamarádka to udělal. Budík totiž po zmáčknutí nahlas řekl, kolik je hodin. Tak naučila psa na otázku Kolik je hodin? dojít máčknout na budík. A pes si k tomu přidal ranní zamačkávání budíku dříve, než začne zvonit.
Takových rádoby šikovných triků existuje celá řada. Samozřejmě, pokud je skutečně dotrénujete, naučíte psa provádět tyto cviky jen a jen na povel. Ale pořád je to jen trik. něco, co učíme pro radost a nechceme, aby nás to úplně štvalo, nebo s tím třeba trávit dlouhou dobu. Proto, než se na jejich učení vrhnete, promyslete si, jestli se náhodou nemůže stát, že vá s tím pes bude pěkně štvát.
🐶❓Stalo se vám někdy něco takového? Naučili jste svého psa něco, čeho jste později litovali? Pochlubte se do komentářů, ať víme, na co si dát pozor.
🐶❓Proč je to problém?
Pokud je to něco, co po vás a vašem psu chce okolí, ale vám na tom třeba tolik nezáleží, bude pro vás pravděpodobně velmi těžké to naučit. Ne pro ten cvik samotný, ale pro tu práci, kterou si s tím nebudete chtít dát.
Stejně jako je rozdíl, jestli se chcete naučit cizí jazyk sami kvůli sobě nebo dokonce proto, že jste se zamilovali do cizince, nebo jen proto, že vám rodiče dokola opakují, že se vám to jednou v životě bude hodit. V případě, že chcete vy sami, vám to půjde pravděpodobně mnohem snáz.
Jenže zatímco u toho jazyka závisí výsledek jen na vás, při trénování psa, jde i o toho psa. To na něj jsme pak naštvaní a rozmrzelí, že nespolupracuje, jak má. My si nechceme dát tu práci s učením něčeho, co nám nedává smysl, nebo pro nás není podstatné. Ale pak najednou přijdou ti příbuzní, nebo kdokoliv jiný a začnou do nás šít, jak to, že to ten pes neumí, to by přeci měl umět. A my se to najednou snažíme vymáhat po psu, který vůbec netuší, o co jde, jen proto, abychom od těch žvanilů měli klid.
🐶Moji psi třeba štěkají na zahradě. Nevadí mi to. Mám sousedku, která s tím kdysi ve městě měla problémy. U druhého psa pak vybírali primárně neštěkavé plemeno a na tom, aby opravdu neštěkal, si dávali hodně záležet. Byla to pro ni priorita.
Pro mě to bylo důležité, dokud jsme bydlela ve městě. Když měl ale Ozzy asi rok a půl, přestěhovali jsme se do domku s kříženkou ovčáka. Vlastně do chaty v malé chatové osadě, kde se mimo sezónu dost kradlo. Sousedi z obou stran chtěli, aby moji psi občas zaštěkali. Dnes už je tu lidí více a já pracuji především z domu, kdy jsou psi se mnou doma. Když jedu pryč, většinou zůstávají také doma, protože dědoušek už na stará kolena hodně mění chování a má tendence štěkat dlouho v kuse. Tím pádem pro mě ale není priorita, učít psy na z
Obava z používání pamlsků, na kterých se pak vy i pes stanete závislí, je hodně častá. Při správné práci je ale úplně zbytečná.
✅Pamlsky jsou skvělé při vysvětlování nových dovedností, na úplném začátku trénování. Jsou jednoduché, rychlé, nerozptylují tolik jako třeba hra a v klidném prostředí slouží jako super motivace. Později je ale potřeba začít zařazovat i další motivace a těch je obrovské množství - hry, pochvala, podrbání, možnost jít si hrát s jiným psem, očuchat patník, běhat na volno… Když se s tímto naučíme pracovat, zjistíme, že máme kolem sebe spousty rozličných odměn, které pes moc chce a my mu je můžeme velmi snadno dát. A nemusíme u sebe mít ani pamlsky, ani hračky, ani nic jiného. Ale nechci lhát, naučit se pracovat s těmito odměnami z okolí, není vždy snadné a chvíli to potrvá. Určitě se to ale vyplatí.
✅Druhým důležitým bodem je naučit se pracovat s tzv. nepravidelným rozvrhem odměn. Tedy s tím, že už pes nebude očekávat odměnu úplně za každé splnění povelu, ale zvládne pokračovat i bez odměny. A ideálně dokonce dokážeme tím, že psa za něco neodměníme, motivovat k tomu, aby se příště ještě víc snažil!
Zní to jako sci-fi? Není. Tohle se dá naučit. A co je super, tak pokud to naučíme u jednoho konkrétního cviku, bude to u druhého už mnohem snazší, u třetího ještě snazší a nakonec to i u nových dovedností půjde úplně snadno. Protože pes už se naučil jak nepravidelný rozvrh odměn funguje a dokáže si to převést i na nová cvičení.
👍Abyste trénování svého psa a jeho pohledu na věc porozuměli lépe, připravila jsem na začátek února minikurz Odměny a tresty v životě psů. Přihlaste se zdarma a poznejte svět svého psa z nové perspektivy. Stačí mi napsat do komentáře MINIKURZ2 a pošlu vám odkaz.
🐶❓Jaký je v tom rozdíl?
Pokud se ocitnete v situaci, která je příliš složitá - například z poza rohu těsně před vámi vyjde jiný pes a ten váš začne hrozně jančit, štěká, tahá a není k utišení - není to prostor pro trénink. prostě jen co nejrychleji uhaste požár. Snažte se co nejrychleji a v co největším klidu dostat svého psa pryč, protože on už pravděpodobně není schopen se v tuto chvíli učit a musí se nejprve trochu uklidnit. Nemá cenu vymýšlet, jak to udělat tak, aby se z toho poučil. Tady ho toho moc nenaučíte.
Na to potřebujete trénink. A ten ideálně začíná v klidu, tam kde se pes i vy maximálně soustředíte, a teprve postupně se stěžuje. Jenom ale tak, kolik pes zvládne. Čím víc bude mít požadované chování zažité, tím snáze ho předvede i ve složité situaci. To chce ale čas a trénink.
Nebojte se, že byste jednou situací, kdy pes nebude mít patřičné poučení, něco zkazili. V tréninku si pak uděláte tolik opakování se správným chováním, že za chvíli si na to už pes ani nevzpomene. Jen se musíte více soustředit na chování, ne na hašení požáru tam, kde už vás pes vůbec nevnímá.
👉Máte u svého psa takové chování, kdy už nic nevnímá? Kdy se to stává? A jak se s tím snažíte pracovat? Podělte se o své tipy.
🐶❓Chůze u nohy kolem cizího psa nebo člověka? Sednutí a tiché pozorování dětí na hřišti? Nebo chcete jiné složité chování, které váš pes prostě nezvládá?
Mám pro vás jednoduchou radu. Nesnažte se to rovnou trénovat v těch obtížných situacích. Snažte se nejprve si je nasimulovat v jednodušších situacích, kde si můžete oba zažít, co a jak máte dělat.
☝️Klidně využijte strom a tvařte se, že je to člověk nebo pes. Tahle fáze je hrozně důležitá proto, abyste si to opravdu oba zažili. Nepřeskakujte ji.
Když vám to jde dobře, přitvrďte a zkuste procházet kolem něčeho, co psa zajímá více - miska s pamlsky, patník počuraný od všech psů z okolí, sousedovo slepice…
Pak už to bude člověk nebo pes na větší vzdálenost apod.
Ale nesnažte se to hned zvládat v těch nejtěžších situacích. Pokud to ani jedne nemáte zažité a navíc je tam takto velké rozptýlení, je naprosto mizivá naděje na úspěch. Jen budete rozčilení, naštvaní, pes frustrovaný a nikam to nepovede.
🐶❓Naučit cvik v klidném prostředí je většinou to nejsnazší. Jak to pak ale přenést do té běžné vycházkové praxe?
S tím začněte už v tom klidném prostředí.
1️⃣Nejprve psu i sobě cvik trochu zažijte, ať oba víte, co děláte a nemusíte nad tím moc přemýšlet.
2️⃣Pak se začněte chovat více “normálně”. Omezujte koukání na psa, můžete předstírat, že s někým mluvíte, nebo telefonujete apod.
3️⃣Přidejte si do klidného prostředí rozptýlení, která máte pod kontrolou - misku s pamlsky, pohozené hračky, dalšího člověka, cokoliv se vám namane.
4️⃣Začněte trénovat v jen lehce rozptylujícím prostředí.
5️⃣Postupně přecházejte na těžší a těžší prostředí.
Zní to možná jednoduše, ale většina lidí to nedělá. Snaží se to uchvátat a co nejrychleji vzít psa do těch nejtěžších situací. Tam už je ale učení velmi těžké. Jděte raději po malých krocích a do cíle dojdete rychleji.
👉Nezapomeńte mě sledovat pro další tipy a podělte se o to, jaký cvik je pro vás a vašeho psa v rozptylujícím prostředí nejobtížnější.
