15/12/2024
🐾UŽ TU NEMĚLI BÝT…
🐾příběh druhý-Píďa Lapík
(Anděl s ďáblem v těle)
Čekárna:
,,Taaak, pojďte další”
,Kolik stojí uspat kočku?”
Zatímco se zděšením pozorujeme situaci, pan „morous“ trousí pod fousy uštěpačný poznámky na morálku dnešního světa a sám přišel uspat lehce kulhající kotě…Odhadovanou částku položí na stůl a odchází.
Ono asi ani tak nešlo o to kotě, pána zkrátka štval ,,celý svět”.
Ještě po jeho odchodu zůstala v ordinaci hmatatelná pachuť jeho zloby.
Kotě odnášíme dozadu se slovy:
,,Tak počkat! Tebe jen tak pro nic za nic přece neuspíme, a budeš mít od „pána“ i něco do začátku na zub.”
On byl vážně hotový anděl, nikoho nekousl, neškrábl, nezasyčel ani při rentgenu, kde většina koček šílí…
Koukáme na vystrašené kotě , pak na RTG snímek - prasklina v kyčelním kloubu, důvod kulhání.
Za pár týdnů bude běhat i bez operace.
Eutanazie je emotivní a náročná chvíle a dochází k ní v případě vyčerpání všech pokusů o uzdravení. Žádný lékař bezdůvodně neuspí zvíře, které má reálnou šanci na další život.
Koucourek dostal najíst, ustlali jsme mu v hospitu a seznamovali se s ním.. pracovní název byl Rarášek.
Celé holčičí osazenstvo z něj bylo úplně naměkko…nebyl z daleka takový rošťák jako Koblížek…právě naopak…
Jen ležel, papal, nechal se chovat a odevzdaně koukal andělským pohledem..
On byl vážně neskutečný flegmouš, jak jste ho kam položili, tak jste ho za dvě hodiny našli…,podle naší klučičí party tady v ordinaci byl až nudný a po pravdě, víc si získal tu dívčí část osazenstva.
Začalo intenzivní hledání domova pro- jak jsme všichni říkali- ,,NEJHODNĚJŠÍHO ” kocourka, co jsme tu kdy měli…
Po týdnu se na prcka usmálo štěstí- bude mít nový domov!
Berou si ho lidé, kteří měli 4 kočičky a hafana a jedna kočička nedávno odešla za duhový most.
Podle popisu a fotek se do prcka zamilovali- prý je přesně to, na co byli zvyklí… Kočička o kterou přišli už byla stará, klidná a hodně mazlivá… no celej náš prcek- rozený gaučák, lenoch a mazel.. vyplní prázdnou postel a snad, částečně i místo v srdci po bývalé kočičce…
Přišlo loučení a s přáním krásného života jsme ho předali nové paničce…
Dostal jméno po svém zachránci- Píďa Lapík a zamířil do svého nového domova.
Samozřejmě jsme zůstali v kontaktu a první konverzaci se nesla v duchu
,,Je hrozne hodný, jen leží v posteli, moc nepapá a mazlí se …“
Po dvou dnech bylo podáno hlášení-
,,Píďa Lapík strašně žere a začal prozkoumávat barák”
(To ještě jeho nová rodina netušila, že mapuje co by tam tak mohl upravit)
Po týdnu už byla odpověď na to, jak se mu daří v novém domově poněkud odlišná…
,,On je hrozný rošťák, ničí všechny kytky a prská na všechny ostatní kočky…“
Po dalším týdnu Píďa Lapík usoudil, že se zapojí intenzivněji do chodu domácnosti a pokusil se zasáhnout do uspořádání toalety…
Demolice domácnosti se Píďovi celkem daří a podle posledních zpráv z jeho nového domova s hrůzou všichni čekají, jak dopadne letošní 🎄
Nicméně, prý si získal srdce celé rodiny.
I přesto, že se z anděla vyklubal malý ďáblík, má domov, kde ho mají všichni rádi.
Vážně se nedá zachránit každé zvíře, ale každému, kterému pomůžete, změníte jeho soukromý svět.
Tady patří velké poděkování paní Jana Bušková a Blanka Bušková
a o to více, že se z Pídi vyklubal úplně jiný kocourek než si odváželi 🐾😅
A jak to vypadá u vás? Máte demoliční četu, gaučáka, nebo zloděje jídla ?
Těšíme se na vše příběhy z ,,úprav” domácností nebo drobných krádeží ze spíže v režii vašich chlupáčů.
Zažili jste ten pocit, že otvíráte dveře se strachem, co ten váš chlupatý ďábel zase vyvedl?😂
