Chovatelská stanice „Kelečský poklad“ vznikla v roce 1989 poté co jsem si přivezla první fenku maltézáčka „Carinka Bílá Androméda“. Před touto fenečkou jsem měla, jak jinak, 2 křížence a jednoho pejska maltézáčka, sice s PP, ale měl vadu skusu. Již tehdy jsem si řekla, až nastane den „D“ a my se budeme muset rozloučit, pořídím si štěňátko, ale zkusím si nechat vybrat takové, aby bylo jednou třeba i chovné.
Tato fenka, jelikož byla pěkná a líbila se i na výstavách, rozhodla o mém dalším osudu. Výstavy a chov pejsků, tomuto osudu postupně propadla celá naše rodina.Jelikož jsme jezdili po výstavách a já tam uviděla dalšího dlouhosrstého pejska, který se mi líbil, zadala jsem si v roce 1991 fenky jorka. „Pro jistotu“ hned na 3 místech, co kdyby se někde nenarodili. Jenže nastal rok 1992 a fenky porodili a „všechny“, co teď? Bylo velice neslušné odříct pejska na kterého jsme rok čekali, a tak jsme rozhodli, že si vezmeme holky všechny. Od té doby začal dlouhý maratón, více či méně úspěšných výstav, potom i očekávané narození prvních, druhých,… štěňátek.
📷
Přesto, že doma běhalo již několik pejsků, začala jsem toužit po „velkém“ pejskovi. Chtěla jsem sice pejska velkého, ale milého a ne agresivního, tak aby se snesl se smečkou malých pejsků a malým dítětem. Po poradě se známými a obcházení kruhů na výstavách mi učaroval labrador a bylo rozhodnuto. V roce 1994 jsem si koupila první fenku labradora, byla to naše radost, ale jelikož byla později po přezubení chudozubá a tedy nevhodná do chovu, zůstala doma jako rodinný mazel, kterým je byla do roku 2010
A jak už to bývá,když se člověk pro něco zapálí tak to chce za každou cenu,.. V roce 1996 si jedu pro prvního pejska labradora Kišon Vlčické údolí, a zase začínáme běhat po výstavách, a toužit po štěňátkách. Proto v roce 1998 přibývají fenky Cira od Ptačího blata a Demira od Trojice, v r.1999 Deisy Larier. Touha jezdit po výstavách a být „úspěšná“ je stále větší a holky, ač jsou mazlivé a bezva, nejsou to pravé ořechové.Proto v r.2000 přibývají další dva kluci Quail Hunter Tankaram a Ben od Hřebečské skály. Tady se mi snad alespoň z části splnil sen být úspěšná…
V téhle době je labrador využíván i lovecky a tak přichází etapa dle mě osudová víc jak všecky předtím…možnost plemeno využít i jinak než na „výstavy“ a po skvělých prcovních začátcích plná nadšení se vrhám i tímto směrem…
Jak jsme jezdili po výstavách a již z dřívješka jsme znala z norování sice né tak často a početné ,ale… viděla jsem co jsem vidět neměla, foxteriéra krátkosrstého, a další láska byla na světě…V roce 2001 si kupuji první fenku-Ria z Krčmaně, po ní další Frony Tusculum, pejska Grys ze Šilfova dolu..
Aby toho nebylo málo, a měli jsme i „hnědé zvířátko“ ,byl to náš sen u labradorů a jsem barvou hnědou u psů posedlá…., pořizujeme si fenku chesapeake bay retrivera Ammie Sirius Pro, ke které v r.2002 přibyla i její sestra Aura Sirius Pro. Tohle zamává pořádně vším co bylo předtím …naprosto netuším co to obnáší a jaké to plemeno bude..ale dnes(2012) vím že to je a bude láska na celý život…stále jsou touhy a vím že jednou k těm všem přibyde i jeden z ohařů…. Ale „chess“….tady bude dokud budu já…našla jsem to co jsem hledala ..má vše co jsem očekávala a i když to není jednoduché ….vděčím jím za moc… To že jsem s něma získala nespočet titulů na poli výstavní včetně takových jako světový vítěz několikrát,a několikrát TOP DOG retriver roku,pracovní pes, champion práce,desítky championu a již i desítky Interchampionů…..je jen třešnička na dortu… přivedli mě tam kde je mi dobře kde to mám ráda a a mezi skvělé lidi…i když to tak mnozí nevidí a není to vidět…a myslí si že základ jsou výstavy…opak je pravdou …… právě tam v lese, na poli a u vody..,na posedu je mi- je nám nejlíp…,přestože nemáme mega trofejí a desítky odlovených kusů…přesto je mi tam a s lidmi kolem fajn….
Do dnešního dne jsme se rozrostli a „nafoukli“ opravdu řádně, ale kdo jednou propadne této vášni jistě pochopí, jaké to je žít s tolika super kamarády, kteří jsou tady pro Vás, jsou balzámem na duši… K tomu, že jsme tak početná „psí „rodina, máme i podmínky, bydlení na malém městě mimo centrum s velkou zahradou a okolím, kde máme lesy,rybníky,..prostě vše co potřebují naši pejsci i my….
Veliké a upřímné díky za celá léta patří mé mamince,která se stará o zbytek smečky kdykoliv nejsem doma a před léty kdy povyrostl přibyl i můj syn…bez nich by nikdy tohle nebylo bez nich by nikdy slovo „Kelečský poklad“ nemělo to co má…Oba si zaslouží mé upřímné poděkování a jsem jim moc vděčná,že jsem tohle vše i díky jejich ochotě mohla mít a mám…
2012 Dnes se věnujeme především plemeni chesapeake bay retriver, v našem vlastnictví je několik importovaných jedinců a našich odchovů s těmi nejvyšími tituly.Do smečky ale nadále patří i plemeno labradorský retriever a jorkšírský teriér…)))i když větší polovina čítá důchodový věk těchto zvířat.-) a co přinese rok 2013 se nechtě překvapit..překvapení jistě bude:-)
📷
Rok 2013 …přinesl noviny změny a další „poklad “ v podobě dvou zrzavých holek maďarského ohaře…jedna plánovaná druhá naprosto navíc neplánovaně spontánně,ale dnes DĚKUJI ze den „D“ a tomu že je mám a tu „druhou“ obzvlášť…ukázala mi to co jsem si nedokázala představit…v roce a půl se stala všestrannou fenkou „U“ a do dnešního dne několikanásobnou championkou…,takže k nám teď už patří i dvě ohaří holky Drem a Gina …které se do smečky kudrantých chess a labradorů se začlenili zcela bez problémů 📷
Rok 2015 a další přírustek tentokrát dárek mému synovi a protože je z retrivří rodiny začlenil se jako by jsme patřil odjakživa a naše smečka se rozrostla o dalšího retrivera tentokrát čokoládového flatího kluka:-) …další splněný sen a další výzva….:-)
Rok 2016-2018.. další novinky, výstavy, zkoušky, očekávaná štěnátka,vyhrané i prohrané mety... Přibyli nám dva kluci madarského ohaře, odešli navždy špatně se to píše...nejvíc a za všechny moje,kteří mně opuštějí.... kdo měli svou svíčku právě tak dlouhou Cocochanell 03.03.2005-30.3.2018 ... kdo mně zná ví...))
Chovatelská stanice Kelečský poklad a náš život…:-)
