21/05/2024
GALILEA aneb jak jsem přišla k druhému koni
To mi takhle jednou zavolala paní, že by potřebovala ustájit březí kobylu. No, jednu takovou už jsme tu měli a byl to příběh sám o sobě, ale tak jsem si řekla, že to přeci nemůže být vždycky na houby.
A tak přijela Maruška. Obrovská černá chlaďaska, a že já mám hodně posunutý měřítka na obrovský koně. Zabydlela se u nás a porodila klisničku. Ta doslala jméno Galilea. Rostla jako z vody a lumpačila jako správný prcek.
Chvíli to bylo děsně roztomilý, majitelka si za holkama jezdila několikrát týdně, hříboše drbala, mazlila a snažila se vychovávat. Ale Gal brzo přerostla majitelčiny zkušenosti, začala být nevychovaná a majitelka se jí začala bát, jezdila za ní míň a míň, až jednou odvezla Marušku a hříboš zůstal ve stáji. Gal naštěstí už měla víc než na čase se od mámy odstavit a zvládla tenhle poněkud středověkej způsob odstavu aniž ztratila dobrou náladu. Měla jsem slíbeno, že za ni budu dostávat plné ustájení do doby, než ji majitelka odveze do hříbárny, mělo to trvat pár dní. Tak jsme o majitelce měsíc neslyšeli.
Pohled na mladého koníka, jak je zavřený celé dny v boxu, protože se ho každý bál vodit, protože se vůbec nerozpakoval použít svou sílu proti člověku, mi trhal žíly. Tak jsem porušila svou zásadu nevměšovat se majitelům do výchovy jejich koní a naučila jsem ji aspoň chodit na vodítku. Pochopila to hrozně rychle a moc se jí ulevilo, když zjistila, že s těma divnejma dvounožcema se dá vyjít. Gal mohla konečně chodit do výběhu, ale jinak žádnej hit. Majitelka přestala zvedat telefony, odpovídat na zprávy. Občas přišly nějaké peníze, ale jinak byl koník úplně bezprizorní. Tak jsem kobylu krmila a čekala, co se bude dít, taky jsem měla svých starostí dost, žejo.
Ale pak jednou Gal přišla z výběhu a měla úplně oteklou nohu. Výborný, učil ji někdo zvedat nohy? Ani náhodou. Noha hřála, ale Gal nekulhala, tak jsme chladili a začali s výukou zvedání nohou, ještě že je to zvíře tak chávavý. Na druhý nebo třetí pokus si nechala vytahat kameny z už prasklého abscesu. A tak začal kolotoč denního čištění a desinfikování. A majitelka bez jakékoli reakce. Tehdy mi už došla trpělivost a nasadila jsem všechny páky, abych ji sehnala. Stejně to trvalo ještě čtvrt roku, než se mi povedlo ji přemluvit, aby mi aspoň podepsala mi kupní smlouvu ve výši dluhu, který u mě měla.
A teď se snažím najít Gal nového páníčka. S Truhlindou a mímušákem mam dost starostí na to, abych měla ještě dalšího koně. Bohužel to není jen tak, dlužila mi jen na ustájení dost peněz a to vůbec nepočítám práci, kterou jsem si s ní dala a pořád vlastně ještě dávám. Už spolehlivě chodíme na vodítku samy i s koňmi, zvedáme nohy, stojíme na úvazu, nevadí nám spray ani voda z hadice, respektujeme ohradník, umíme základy přirozený komunikace a vůbec je z ní kooperativní princezna. Tak kdybyste věděli o někom, u koho by se měla dobře, předejte číslo 602822750. Potřebuju za ní 35000,- Dělám všechno, aby nový pán svých peněz nelitoval.
