Biodiverzita Zoo Ostrava: Vzácný ptačí host kvakoš noční
Koncem července navštívil areál ostravské zoologické zahrady kvakoš noční (Nycticorax nycticorax). Tento druh, který je blízkým příbuzným volavky popelavé (Ardea cinerea), zalétl do zoo v Ostravě poprvé. Šlo o mladého jedince, který se zbarvením liší od dospělých ptáků. Ti jsou stříbřitě šedí s černou hlavou a hřbetem a mají výraznou bílou chocholku. Mladý kvakoš projevil svou hravost a v rámci loveckého výcviku v naší zoo „lovil“ z vody žalud a chvíli si s ním hrál.
Kvakoši patří v České republice k přibývajícím druhům. Poprvé zahnízdili na jižní Moravě před 90 lety a dnes už jich hnízdí kolem tisícovky párů. Kromě jižní Moravy také v jižních Čechách i na dalších místech. Zimu tráví v Africe jižně od Sahary. Jsou to vynikající letci, kteří táhnou dnem i nocí. Saharu dovedou překonat na jeden zátah ve dvou dnech, což je zcela mimořádný výkon! Živí se lovem drobných ryb, obojživelníků a většího vodního hmyzu. V Japonsku bylo zjištěno u některých jedinců vysoce inteligentní jednání, kdy napřed ulovili mouchu 🪰, pohodili ji před sebe na vodní hladinu a následně chytili rybku🐟, která si pro mouchu připlavala. Pozoruhodné!🤯
Video: Enrico Gombala
Biodiverzita v Zoo Ostrava: Návštěva nejbarevnějších ptačích druhů 🐦
„Má hejla na nose“ – rčení, které je zmíněno již v Balbínově encyklopedii ze 17. století a znamenalo, že má někdo od mrazu červený nos. Stejně nápadně červená barva je charakteristická pro samečky hýla obecného. Samičky jsou jen nevýrazně šedohnědé. A právě hejnko těchto krasavců navštěvovalo po celý minulý měsíc jedno z mnoha krmítek v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava.
Hýli obecní (Pyrrhula pyrrhula) se v teplé části roku vyskytují ve vyšších nadmořských výškách, do nížin se stěhují pouze v zimním období. Kdysi patřili k oblíbeným klecovým ptákům, stejně jako další pěvec z našeho videa – nádherně pestrý stehlík obecný (Carduelis carduelis). Jeho typický hlas mu dal jméno nejen v češtině, ale například i v němčině (Stieglitz), polštině (szczygiel), maďarštině (tengelic), norštině (stillits) a mnoha dalších jazycích. Video zachycuje kromě pěnkavy obecné (Fringilla coelebs) a všudypřítomných sýkor koňader (Parus majora) i samičku strakapouda velkého (Dendrocopos major), jak si šikovně poradila se semínkem slunečnice. Rozlousknout semeno v zobáku jako stehlíci a hýli neumí, stejně tak si ho nedokáže přidržet nohou jako koňadra. Dovede ale semeno zasunout do škvíry ve stromě a jednou ranou zobákem slupku odstranit.
Video: Enrico Gombala
Pozvánka na Běh Zoo Ostrava pro loskutáky
Ještě během dneška je možná registrace na páteční Běh Zoo Ostrava pro loskutáky! 🏃♀️🏃Výtěžek ze startovného bude věnován organizaci LESTARI na záchranu loskutáků niaských před pytláky a pašeráky. Přidejte nohu k dílu a pomozte loskutákům přežít!
Registrovat se můžete na https://www.behzooostrava.cz/cz/registrace/.
Pozvánka na Běh Zoo Ostrava pro loskutáky
Chtěli byste pomoci kriticky ohroženým loskutákům niaským v Indonésii před vyhubením pytláky a pašeráky, ale ještě nejste přihlášeni na @Běh Zoo Ostrava pro loskutáky? Do 21. srpna tak ještě stále můžete učinit online, pak už až na místě před startem 🙂. Přijďte přiložit nohu k dílu a pomoci! Těšíme se na Vás s LESTARI a Zoo Liberec, příspěvková organizace 😊 👉 https://www.facebook.com/events/471758680865317
V těchto dnech můžeme v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava nejčastěji zaznamenat přítomnost našeho největšího šplhavce – datla černého.
Datel černý se projevuje hlučným chováním spočívajícím jak v hlasových projevech, tak zejména v „bubnování“, pro které si datli vyhledávají zejména suché větve – ty totiž rezonují výrazně hlasitěji než větve živé. S bubnováním strakapouda si to datlí nelze splést. Bubnování strakapouda bychom mohli přirovnat k tlučení do bubínku, zatímco bubnování datla černého je daleko razantnější a s mnohem větší kadencí. Datlů černých máme v zoo sice jen jeden pár, ale jeho hlasové projevy můžeme slyšet po celém areálu – tímto způsobem si datli vyznačují svá hnízdní teritoria a žádnému jinému páru nedovolí se jenom přiblížit. Díky ponechané zásobě mrtvého dřeva mají datli v zoo ideální životní podmínky.
Video: Enrico Gombala
📸 Další série snímků a videí z fotopasti umístěné v klidnější části areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava opět dokazuje, jak bohatý život tu probíhá. Při kontrole záběrů z fotopasti za poslední týden zažili pracovníci zoo velké překvapení, když vedle druhů zvířat vyskytujících se v areálu relativně běžně (srnci, zajíci, ale také káně), zaznamenali přítomnost jezevce lesního 🦡– největší lasicovité šelmy ČR. Objevem tohoto tajemného druhu byl v naší zoo doplněn takřka celý seznam lasicovitých šelem, které se u nás vyskytují ☑️. S výjimkou nepůvodního norka amerického a téměř vymizelého tchoře stepního u nás byly zjištěny všechny zbývající druhy – lasice kolčava, lasice hranostaj, tchoř tmavý, kuna skalní, kuna lesní i vydra říční.
Srnec obecný sice patří mezi naše běžné druhy, ale ještě zdaleka ne všechno o jeho životě víme. V naší zoo jsou srnci aktivní nejen v nočních a večerních hodinách, ale i přes den. Totéž se dá říci o zajíci polním, který z naší intenzivně zemědělsky obdělávané krajiny už téměř vymizel. V zoo stále žije několik desítek zajíců. Dalšími zaznamenanými obyvateli jsou káně lesní, které jsou aktivní pouze přes den. Naši zoo obývají dva páry a svými svatebními lety v současné době už potěšily nejednoho návštěvníka.
Video: Enrico Gombala
Zimní přikrmování ptáků – 1. díl:
Je načase začít se zimním přikrmováním ptáků. Víte, jak na to? ❄️
V zimním období jsou zdroje přirozené potravy ptáků značně omezené. Pro ptáky jsou zvlášť kritické dny s velkými mrazy a vysokou sněhovou pokrývkou, kdy během jediné mrazivé noci mohou ztratit až 20 % tělesné hmotnosti. Správné přikrmování ze strany člověka proto může výrazně zvýšit jejich šanci na přežití. Přikrmování ale má svá pravidla. Při jejich nedodržení ptákům nepomůžeme, naopak jim můžeme i ublížit.
✅ Krmítko musí být bezpečné a poskytovat ptákům výhled.
✅ Krmítko musí být umístěno minimálně 1,5 m nad zemí a alespoň 2 m od stromu.
✅ Krmení musí být zajištěno proti vypadávání a chráněno před sněhem a deštěm.
✅ Krmítko pravidelně doplňujeme krmením, čistíme od trusu a slupek a dezinfikujeme octem.
✅ Krmítko může být bezprostředně na okně nebo parapetu, ale skleněná plocha musí být zajištěna tak, aby nedocházelo k nárazům prolétajících ptáků.
✅ Tukové směsi věšíme na stinná místa, na slunci se mohou roztavit či žluknout.
✅ Krmítko plníme směsí semen a zrnin, lojem, plody různých keřů, jako jsou jeřabiny, šípky apod.
✅ Nepodáváme solené, slazené, kořeněné, zkažené či plesnivé krmivo, jeho požití může být příčinou úhynu ptáků. Krajně nevhodné je i pečivo.
Video: Enrico Gombala
Letošní, již pátý ročník Běhu Zoo Ostrava byl věnován kriticky ohroženým luskounům ostrovním na Sumatře🌏.. Na konci srpna pro tyto unikátní noční šupinaté savce v ostravské zoologické zahradě běželo téměř 1️⃣2️⃣0️⃣0️⃣ lidí. Díky nim pošle Zoo Ostrava na záchranu těchto kriticky ohrožených tvorů na pokraji vyhubení rekordních 2️⃣1️⃣0️⃣ 0️⃣0️⃣0️⃣ Kč! Jedná se o rekordní výtěžek, který se kdy podařilo prostřednictvím charitativních běhů v Zoo Ostrava získat💪 . Výtěžek ze startovného podpořil záchranný program Trenggiling Conservation Program (www.trenggiling.org/cs) usilující o ochranu luskounů ostrovních na Sumatře v Indonésii před pytláctvím a nelegálním obchodem. Zbylou část výtěžku ve výši 50 tisíc korun získala Zoo Ostrava. Mnohokrát děkujeme všem z Vás, kteří přiložili nohu k dílu!👏 🙏
A ptáte se, pro jaké ohrožené zvíře se poběží v příštím roce? Běh v roce 2022 bude věnován loskutákům niaským – pěvcům, kterým hrozí úplné vyhubení. Více informací již brzy!
Video: Enrico Gombala
🌱 V přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je na stromech a dalších vhodných místech rozmístěno na 300 budek různých typů. Každoročně je obsazeno okolo 250 z nich. Obyvateli budek jsou převážně ptáci, ale i další živočichové – drobní savci i zástupci hmyzu. V letošním roce bylo v zoo zkontrolováno a vyčištěno celkem 271 budek – počínaje nejpočetnějšími sýkorníky a konče největšími sovníky. Celkem se v nich usídlilo 17 druhů (skupin) živočichů. Vedle 13 druhů ptáků se jednalo o dva druhy savců a dva řády blanokřídlého hmyzu.
🐦 Nejčastěji v budkách hnízdily sýkory – celkem 145 párů (zde nerozlišujeme koňadry a modřinky, jelikož po vyvedení mláďat již nelze podle hnízda poznat, o který druh se jedná). Druhým nejčastějším druhem byl lejsek bělokrký – celkem 42 párů (tento druh je rok od roku početnější). V zoo rovněž přibývá vrabců polních – těch letos v budkách zahnízdilo sedm párů. Po třech budkách shodně obsadili brhlíci lesní, rehci zahradní a šoupálci obou druhů (krátkoprstí i dlouhoprstí). Ve dvou budkách vyhnízdili jak puštíci obecní, tak rehci domácí. Po jedné budce obsadili konipasi bílí, sojka obecná a překvapivě i v budce na ekověži střízlík obecný, který jinak často hnízdí ve spleti větví nebo na vývratech mezi kořeny. V zoo také využívá převisy břehových stěn vybudovaných pro ledňáčky říční.
🐿 🐁 Ze savců stejně jako každý rok obsadily jednu budku veverky obecné a celkem 12 budek myšice lesní (u tohoto druhu šlo jak o celé rodiny, tak jednotlivé kusy i prázdná hnízda z listí s nanesenými žaludy).
🐝 Tři budky obsadili také čmeláci. Ti si k budce dopomohli i vyhnáním původních obyvatel (ptáků). Překvapivě do dvou budek se nastěhovaly i samotářské včely (z toho do jedné budky na zemi určené pro ježky) a zde pak st
Global Biodiversity Conservation Conference 2021
Zoo Ostrava - oficiální stránky je již tradičně hrdým partnerem mezinárodní ochranářsko-vědecké konference GBCC. Tématem letošního, již 6. ročníku je "Svět po roce 2020: Od krize k ochraně biodiverzity 🌱🌍 Akce se uskuteční 10.-12. listopadu na ČZU v Praze a všichni zájemci o problematiku ochrany přírody (mj. i díky zásadní podpoře a spolupráci zoologických zahrad) a udržitelného rozvoje jsou srdečně zváni!
Registrace končí tento pátek 15. října, neváhejte se proto přihlásit 👉 https://gbcc-conference.org/en/register/
FB událost naleznete zde 👉 https://www.facebook.com/events/374683244357798
Video: Michal Gálik
S ptáky 🐦a drobnými savci 🦔 kolem lidských sídel už více či méně počítáme a často jim připravujeme nejrůznější úkryty, obydlí, nabízíme potravu a vodu. Ale v naší blízkosti se samozřejmě vyskytuje řada dalších živočišných druhů – například ještěrky obecné 🦎.
Ještěrky obecné (Lacerta agilis) patří k ohroženým a ubývajícím druhům naší přírody. Pokud jim ale poskytneme vhodné podmínky, rády se zabydlí i v blízkosti našeho obydlí. Opatření pro přežití ještěrek nejsou nijak náročná a složitá, takže můžeme relativně snadno přispět ke zvýšení jejich počtu👍. Stačí vytvořit líhniště (buďto hromádkou štěrkopísku anebo tlejícího materiálu) a zároveň úkryty v jejich bezprostřední blízkosti. Jako úkryt poslouží hromada kamení, suchá zídka, naskládaná polena či pařezy. ☝Podmínkou je, aby tato opatření byla vytvořena na slunném místě☀️. Odměnou nám pak budou pravidelná sezonní pozorování vyhřívajících se i lovících ještěrek.
Bohužel, k největším nepřátelům ještěrek patří volně se pohybující domácí kočky 🐱. Ty dovedou jejich populaci zcela zdecimovat❗️
Video: Enrico Gombala
Na území České republiky hnízdí dva druhy vrabců – vrabec domácí a vrabec polní. V posledních desetiletích nastal u vrabců pokles jejich počtů. U vrabců domácích je pokles významnější a místy jako hnízdní druh zcela vymizel. Nejinak je tomu i v přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava.
Vrabce domácího (Passer domesticus) zahlédnete v areálu ostravské zoologické zahrady stěží. Jiná je situace je u vrabců polních (Passer montanus). Těm se v přírodním areálu zoo vysloveně daří a každým rokem obsazují nová a nová hnízdiště. Kromě nejrůznějších škvír na stavbách využívají především vyvěšené budky, a to jak budky typu „sýkorník“, tak budky typu „vrabčí panelák“. Ve vrabčím paneláku hnízdí hned několik párů vedle sebe, což dokazuje, že vrabci hnízdí v koloniích. Počet obsazených hnízd v zoo dosahuje několika desítek. Vrabci polní hnízdí nejčastěji 3x v roce. V první snůšce bývá v průměru pět vajíček, ve druhé šest vajíček a ve třetí čtyři vajíčka. V průběhu roku převažuje u vrabců rostlinná potrava, ale v době hnízdění krmí mláďata převážně hmyzem. Je tedy pro všechny zahrádkáře jednoznačně víc přínosem než přítěží. Nezapomínejme, že vrabci k lidským sídlům zkrátka odjakživa patří.
Video: Enrico Gombala