Přikrmovat ptáky v zimě, nebo nepřikrmovat? 🐦❄️
Vzhledem k negativním změnám, k nimž dochází v přírodě u nás i po celém světě, je zřejmé, že tato pomoc je pro ptačí populace opravdu žádoucí. Přikrmování je oblíbenou aktivitou lidí napříč zeměkoulí. Například ve Velké Británii se přikrmování věnuje polovina všech domácností. Ročně zde nakoupí více než 50 tisíc tun krmiva, takže se jedná o významný mnohamiliardový přínos i pro ekonomiku země. Jedním z největších přínosů této činnosti však může být vybudování kladného vztahu k přírodě – zejména u nejmladší generace. Dalším přínosem je ideální možnost získávání poznatků o druzích, které u krmítek zblízka pozorujeme.
☝️Ptáky bychom měli přikrmovat jen v období možného strádání (za mrazů či sněhové pokrývky). Jakmile příroda ukáže přívětivější tvář, nechejme ptáky vykonávat to, k čemu jsou v přírodě určeni – vytváření rovnováhy mezi všemi rostlinnými a živočišnými druhy. I zde bychom měli respektovat přirozené děje a chování.
ℹ️ Podrobné informace, jak správně přikrmovat najdete na https://www.zoo-ostrava.cz/cz/zoo/novinky/2437-krmeni-ptaku-v-zimnim-obdobi-cukrovim-ani-pecivem-ne/.
Video: Enrico Gombala
Biodiverzita Zoo Ostrava: Vzácný ptačí host kvakoš noční
Koncem července navštívil areál ostravské zoologické zahrady kvakoš noční (Nycticorax nycticorax). Tento druh, který je blízkým příbuzným volavky popelavé (Ardea cinerea), zalétl do zoo v Ostravě poprvé. Šlo o mladého jedince, který se zbarvením liší od dospělých ptáků. Ti jsou stříbřitě šedí s černou hlavou a hřbetem a mají výraznou bílou chocholku. Mladý kvakoš projevil svou hravost a v rámci loveckého výcviku v naší zoo „lovil“ z vody žalud a chvíli si s ním hrál.
Kvakoši patří v České republice k přibývajícím druhům. Poprvé zahnízdili na jižní Moravě před 90 lety a dnes už jich hnízdí kolem tisícovky párů. Kromě jižní Moravy také v jižních Čechách i na dalších místech. Zimu tráví v Africe jižně od Sahary. Jsou to vynikající letci, kteří táhnou dnem i nocí. Saharu dovedou překonat na jeden zátah ve dvou dnech, což je zcela mimořádný výkon! Živí se lovem drobných ryb, obojživelníků a většího vodního hmyzu. V Japonsku bylo zjištěno u některých jedinců vysoce inteligentní jednání, kdy napřed ulovili mouchu 🪰, pohodili ji před sebe na vodní hladinu a následně chytili rybku🐟, která si pro mouchu připlavala. Pozoruhodné!🤯
Video: Enrico Gombala
Biodiverzita v Zoo Ostrava: Návštěva nejbarevnějších ptačích druhů 🐦
„Má hejla na nose“ – rčení, které je zmíněno již v Balbínově encyklopedii ze 17. století a znamenalo, že má někdo od mrazu červený nos. Stejně nápadně červená barva je charakteristická pro samečky hýla obecného. Samičky jsou jen nevýrazně šedohnědé. A právě hejnko těchto krasavců navštěvovalo po celý minulý měsíc jedno z mnoha krmítek v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava.
Hýli obecní (Pyrrhula pyrrhula) se v teplé části roku vyskytují ve vyšších nadmořských výškách, do nížin se stěhují pouze v zimním období. Kdysi patřili k oblíbeným klecovým ptákům, stejně jako další pěvec z našeho videa – nádherně pestrý stehlík obecný (Carduelis carduelis). Jeho typický hlas mu dal jméno nejen v češtině, ale například i v němčině (Stieglitz), polštině (szczygiel), maďarštině (tengelic), norštině (stillits) a mnoha dalších jazycích. Video zachycuje kromě pěnkavy obecné (Fringilla coelebs) a všudypřítomných sýkor koňader (Parus majora) i samičku strakapouda velkého (Dendrocopos major), jak si šikovně poradila se semínkem slunečnice. Rozlousknout semeno v zobáku jako stehlíci a hýli neumí, stejně tak si ho nedokáže přidržet nohou jako koňadra. Dovede ale semeno zasunout do škvíry ve stromě a jednou ranou zobákem slupku odstranit.
Video: Enrico Gombala