A je to tady zas. Období, kdy se Pohádková zahrada pravidelně mění v bahenní lázně.
Moje babička říkala “na jaře kýbl, na podzim lžičku” vypije země. No, u nás už tedy ani tu lžičku ne. Všechno je mokré a podmáčené, bláto je doslova všudy přítomné. Za zvířátky přijdou jen skalní fanoušci v holínkách a nebo naši dobrovolníci. Rachot dětských hlásků utichl a já se vůbec nedivím. Komu by se chtělo do bláta a do zimy.
Se zimou nám ubývají nejen návštěvníci, citelně chybí také korunky, které nám přinášejí. Ono uživit víc jak třista hladových krků už není jen tak. Největší jedlíci jsou rozhodně naše kočičky. Ale hned v závěsu za nimi jsou morčátka a králíčci. Bydlení v karanténě jim svědčí a tak se neustále hlásí o něco dobrého do bříška. A právě pro ně vymyslela společnost krmeni-ivculin.cz super akce. Když objednáte morčátkům krmení a dáte do poznámky kód POHADKOVAZAHRADA a do dopravy osobní odběr, tak nám Ježíšek nadělí jednou tolik granulek nebo jiného krmení. A nemusíte pro něj ani osobně jezdit. Ježíšek nám ho pošle andělskou poštou rovnou do zahrady. A když objednáte za víc jak 500 tak vám celou objednávku ještě o něco zlevní. Tak kdo by chtěl udělat radost našim zachráněným zvířecím kamarádům. a nechce se mu do zimy, může objednávat Ježíška pěkně z tepla domova. A Ježíšek od krmeni-ivculin.cz se o zbytek postará sám.
Pro ostatní je tu dobrá zpráva. Bahno je momentálně na ústupu, cesty mezi ohradami jsou travnaté a prasátko Oliva u kamen svou pozici nemění. Jen Martin svou zálibu v blátíčku už ničím nezamaskuje. Krásnou druhou adventní neděli všem.
Říká se, že zvířátka a děti rostou k obrazu svých rodičů. No nevím. Já těch zvířecích dětiček mám spoustu, ale opravdu navázaných na sebe jen pár. Třeba muflonka Jonatánka. Jonýsek má tak nízko práh bolesti, že ho rozhodí i malá odřeninka /v přírodě bys tedy kamaráde přežil jenom ztěží/. Stačí sebemenší zranění a Jonýsek viditelně trpí. Okamžitě taky přestává jíst, většinou jen leží na posteli a očekává opečovávání. Když si nedávno zranil kopýtko a já se mu na to chtěla podívat, tak pro jistotu zkolaboval uplně. Nic jsem nenašla a dodnes nevím, co tam měl nebo má. Každopádně trpěl tak viditelně, že se nad tím pozastavovali i návštěvníci Pohádkové zahrady. Z výše uvedených důvodů, ho bohužel náš pan vterinář odmítá ošetřovat. Bojí se, že mu Jonýsek zkolabuje a já ho budu následovat. Naštěstí ještě stále funguje lahvička s mlíčkem. Ta mu vždycky zlepší náladu, Jonýskovi teda, pan veterinář má asi lepší antidpresiva.
Pak mám ještě šílenou ovečku Aničku, která s námi tak ráda hraje na honěnou. Když se ale rozblázní, tak sice metá ve vzduchu přemety, ale taky nás sráží jak kuželky. Co se hry na honěnou týká, Anička nezná soucit. A do téhle bandy miminek patří ještě jeden autisticky papoušek Ricky a jeden ADHD papoušek Rio, moje divoká číčeta a všechno to doplňují dva pejsci. Tak nevím, jak se v téhle šílené partě individualistů mám najít.
Naše Lůca Lů HoLo Šárovcová to má podobné. I když jí ted asi nejvíc definuje její nejmladší zvířecí dítátko klokan Kjůtíček. A jaký, že ten klokan Kjůt vlastně je? No řekla bych, že se velmi podobá svému lidskému bráškovi Márlíčkovi. Oba mají pocit, že se narodili jako celebrity. Jejich názory jsou rovny zákonům, které není radno ignorovat. A jako správná celebrita potřebuje i Kjůtíček svoje davy obdivovatel
Kdo k nám chodí často a byl u nás v poslední době, tak si asi všimnul, že některé ohrady zmizely, některé jsou prázdné a čekají na předělání, některé se předělávají. Snad, že jsem věčný stavitel a budovatel, snad že je to v takových projektech, jako je Pohádková zahrada normální, ale hlavně proto, že voda na podzim dost věcí zničila, buduje se u nás na všech stranách. Občas se práce trochu pozastaví, to když dojde materiál a korunky se rozutekly po jiných povinnostech. Přeci jen veterina nebo krmení odložit nejde, dřevo na ohrady ano.
A tak jsem před pár týdny zajásala, když nám zavolali z jedné společnosti, že pro nás mají hromadu trámků a dřevěných desek a palet a latí. Už jsem viděla, jak poskočí ohrada u koní, marám je potřeba prodloužit výběh a bažantnice, tak tu budeme muset vzít zgruntu. Jen musíme sehnat velké auto, do kterého se nám to všechno vejde. Jenže je před Vánoci, všude všichni honí termíny a náš kamarád Pavel, který nám normálně s velkým autem vypomáhá, odložil svého pracanta do servisu. Po 14ti dnech schánění, už jsem si začínala zoufat. Bála jsem se, že si naše vytoužené dřevo vezme někdo jiný a my budeme stát a čekat na zázrak.
No a zázrak se nakonec opravdu stal. A tak posíláme oooobříííí díky Jirkovi Popovi za zapůjčení velkého auta a převoz dřeva a taky samozřejmě společnosti https://www.facebook.com/hrkmcz Za darování všeho toho dřeva. A jedeme dál…. Další etapa budování ohrad a výběhů může začít. Konec? Ten je zatím v nedohlednu a je to dobře…. Děkujeme mooooc všem
S klokanem na nákupu
Jak se žije s klokanem
Kjůt se stal od prvního okamžiku miláčkem nejen naším, ale i většiny návštěvníků. Jeho hebká srst a přítulná povaha láká k pohlazení. Jenže klokani jsou ve své podstatně velmi plachá a ne úplně kontaktní zvířata.
Jakto, že Kjůt ne?
Kjůtovi zemřela maminka, ještě když byl u ní v kapse. Vychovali ho lidé, a proto se už nemůže vrátit ke svému druhu. Jednoduše řečeno neumí klokansky. S lidmi si však rozumí, pokud mu zrovna nesahají na uši. To fakt nemá rád.
Ze dne na den maminkou klokana
Protože další miminko by na hlavní mámu zvířátek z Pohádkové zahrady bylo už moc. Slíbila jsem, že se o péči rozdělíme. To jsem netušila, že se mi ze dne na den změní život. Malý klokan potřebuje společnost. Stala jsem se klokaní mámou na plnej úvazek. Myslela jsem, že to bude jen na prázdniny a ona už klepe zima na dveře a já stále vychovávám klokana.
Mami, já chci taky klokana
Tuhle větu v různých obměnách slýcháme dost často. Ano, Kjůt je roztomilouš. Furt je to ale divoké zvíře a rozhodně se nerovná kočce, ani morčátku, či králíčkovi a psovi už vůbec ne. Není hloupý, naše hlasy perfektně pozná. Ale v určitých situacích za něj víc promlouvají jeho pudy než nacvičené kousky. Umí přijít na zavolání, ale musí k tomu být ideální podmínky, které nastávají zřídkakdy.
Kvůli Kjůtovi jsem se musela z domu nastěhovat do Pohádkové zahrady mezi pytle krmení.
Proč nemůže klokan bydlet v bytě?
Jednoduše hodně čůrá a kaká a je mu jedno kdy a kde. Často když má radost, když je ve stresu, nebo když prostě musí. A to je smradu panečku. Koupila jsem si do skladu alespoň postel, abych nepřišla o zbytek důstojnosti. Nicméně každé ráno ze sebe sundám nálož bobečků a jsem šťastná, když to zvládnem v suchu.
Klokan má rád pohyb
Původně jsme pro něj měli voliéru, ale nebyl v ní
Queena
To je taky nápad vyvést miminko do takovéhle zimy. Jestě dokud to bylo malé ptáčátko, schovalo se lehce k rodičům do peří. Ale takovýhle cvalík se už pod mámu nevejde a holubí hnízdo moc tepelného komfortu neposkytuje. Zvlášť, když leží na studené zemi. A tak se z Queeny stal alespoň na chvíli holub domácí, tedy spíš holoubátko. A na jaře se připojí k naší velké holubí rodině. Tak vitej mezi námi královničko Queeno, ať nám ta zima společně rychle uteče.
A pro naše kamarády mám jeden báječný tip. Víte, že když nakoupíte pro nás nebo pro nějaký jiný útulek nebo azyl od jkanimals dostanete ke každému pytli krmení druhý zdarma? A máte o ježíška postaráno 😊🙏❤️
https://www.jkanimals.cz/cs/pro-psi-utulky-a-spolky-pomahame/nakupte-pro-utulky-1-plus-1/
Záchrana hrdličky
... takový běžný den v Pohádkové zahradě
Fidla je zpět
Kdopak se k nám zase po roce vratil? 🍂🕸️Naše kamarádka Fidla vycítila, že Halloween v Pohádkové zahradě už pomalu klepe na bránu. Tentokrát ale nepřišla sama. Prý je to u nás parádní strašení a tak sebou vzala i kamarády z podsvětí 💀👻🎃Mary stepní, ted mají díky Fidle a jejím kamarádům, nové spolubydlící. A Fidla, tak ta se už nemůže dočkat 2. listopadu až se s vámi se všemi zase potká.🕸️🕷️🎃
Lilith a Papa legba na návštěvě v Pohádkové zahradě
Halooo halooo, dnes k se k nám přišla podívat první žena světa Lilith v doprovodu s Papa legbou. Přišli zkontrolovat přípravy na Halloween v Pohádkové zahradě a prý jsou velice spokojení. 👑🎃Nejen oni se už na vás moc těší 2. listopadu. 🍂💀Těšíte se také?👻
Pozor pozor, blíží se magické datum 2. listopadu a tajemné bytosti se začínají shromažďovat kolem Pohádkové zahrady. Včera se nám dokonce podařilo několik z nich natočit.
Nebylo jich mnoho, ještě není jejich den. Navíc ono totiž natočit takovou magickou bytost není vůbec jednoduché. Jen jednu noc v roce jsou viditelné pro všechny.
Víte kdy? Přesně na 2. listopadu o Halloween v Pohádkové zahradě budete mít možnost potkat spoustu kouzelných bytostí. Protože jen jedenkrát v roce se stírají hranice mezi světem tajemných bytostí a tím naším.
Nenechte si to ujít. Vezměte si lampión a vyrazte s námi na procházku tajemným lesem.
A takto to momentálně vypadá v jedné ze dvou části naší karantény❤️
