15/01/2025
Z Levoče jsme zamířili na východ na Zakarpatskou Ukrajinu (dříve Podkarpatskou Rus) a nejprve jsme Prošli dvěma významnými slovenskými městy.
Prešov je krajské město s bohatou kulturní historií, kde studovali a působili významní slovenští literáti. Z těch známých i u nás to byl Michal Miloslav Hodža (básník, jazykovědec a slovenský národní buditel), nebo Pavol Országh Hviezdoslav (básník, prozaik, dramatik a překladatel).
Nevynechali jsme Košice, druhé největší město Slovenska. K jeho rodákům patří Jonáš Záborský (*1812, slovenský národní buditel, básník a spisovatel), nebo Sándor Márai (*1900, maďarský prozaik, básník a novinář).
Pokračovali jsme do Užhorodu, nejzápadnějšího ukrajinského města, s bohatým kulturním dědictvím několika národností. Objevili jsme tu sochu ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, ale také sochu prvního čs. Prezidenta T. G. Masaryka. S českým literárním hrdinou jsme se setkali na zábradlí nábřeží řeky Uh/Už. Jde o malou bronzovou sochu našeho dobrého vojáka Švejka. Autorem je M. Kolodko, známý miniaturními sochami rozmístěnými po Užhorodě i dalších městech.
Mukačevo, další ukrajinské město se zajímavou historií, leží v údolí řeky Latorica v blízkosti hranic čtyř sousedních zemí: Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Ti, kdo s námi v roce 2021 putovali na Paralympiádu do Tokia, se rozhlíželi po povědomých místech. Před námi byla Koločava, v letech 1919-1938 jedna z nejvýchodnějších obcí Československa. Je známá především díky spisovateli Ivanu Olbrachtovi. Ve snaze pomoci lidem z tehdy chudého kraje založil Komitét pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi, do kterého se přihlásilo mnoho osobností kulturního světa (např. František Xaver Šalda nebo Vítězslav Nezval).
K nejznámějším Olbrachtovým dílům z této oblasti patří povídkový cyklus Golet v údolí, a především román Nikola Šuhaj loupežník, zpracovaný pro divadlo a později film pod názvem Balada pro banditu.
Pokračovali jsme ještě dál na východ, nejdříve přes Karpaty a pak dlouho po rovinatých stepních krajích, až jsme dorazili do ukrajinské metropole Kyjeva.
Z přehršle literárních nabídek spjatých s tímto městem jsme si vybrali jen několik:
Mnozí z nás v dětství četli Neználkovy příhody od zdejšího rodáka Nikolaje Nosova. Pokud si je chcete připomenout, sáhněte třeba do KTN nebo KDD; v obou knihovnách najdete i pokračování, které napsal autorův vnuk Igor Nosov.
A kdo z vás už četl vzpomínkovou knihu československého legionáře a později slavného herce Zdeňka Štěpánka „Vlastní cestou“, jejíž děj se z velké části odehrává právě v Kyjevě a jeho okolí?
https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/27670
Podobně jako v sovětské éře je v nepřízni i současného ukrajinského vedení kyjevský rodák Michail Bulgakov (lékař, spisovatel, dramatik, scenárista a novinář), který začal publikovat právě před 100 lety a zemřel před 85 lety.
Přitom jeho „Mistr a Markétka“ je spolu s „Doktorem Živagem“ Borise Pasternaka považován za nejlepší ruský román 20. století. Mnoho spisovatelů a hudebníků jej uvedlo jako inspiraci pro svá díla (např. Salman Rushdie pro „Satanské verše“, skupina Rolling Stones pro píseň „Sympathy for the Devil“).
Snad bychom mohli navštívit Muzeum Michaila Bulgakova v domě, kde autor žil a kde se odehrává jeho román „Bílá garda“. Milovníci fantasy pak mohou sáhnout po jeho knize „Psí srdce“…
Určitě jsme cestou vynechali řadu zajímavých míst a nezmínili spoustu autorů a knížek. Budeme rádi, když se i vy podělíte o své literární lásky, spojené s naší etapou.