12/05/2024
Budete veľmi opatrní pri používaní voľnopredajných liekov u vašich miláčikov . Vždy sa radšej poraďte ohľadom vhodnosti a dávky liekov s veterinárnym lekárom . V žiadnom prípade svojvoľne nepodávajte svojim zvieratám voľnopredajné lieky pre ľudí a to sa netýka len psov s MDR1 mutáciou. https://www.facebook.com/share/zi6aCQE8wqAucDsT/
I běžná tableta na odčervení může ohrozit život!
( Některá plemena psů jsou zatížena genetickou vadou (MDR1 mutace), která vyžaduje velikou obezřetnost chovatele i veterináře. )
V nočních hodinách nám do nemocnice dovezli tříletou dlouhosrstou kolii. Byla v akutním stavu s příznaky celotělového třesu a lokalizovaných záškubů, hlavně v oblasti obličeje. Dále bylo pozorováno výrazné slinění a ovlivnění stavu vědomí (apatie až stupor, neschopnost koordinovaného pohybu).
Z anamnézy od majitelky vyplynulo, že fenka dostala tabletu na odčervení Profender (kombinace látek praziquantelu a emodepsidu). Po třech hodinách, došlo k projevu klinických příznaků, které se postupně zhoršovaly. Majitelka byla naštěstí dobře informovaná a díky ní došlo k včasnému odhalení příčiny obtíží a stanovení diagnózy, což tomuto pejskovi pravděpodobně zachránilo život. Fenka měla totiž provedený genetický test na gen MDR1 s výsledkem MDR1 -/- (citlivá na podání určitých léčivých látek, které mohou navodit až smrtelné komplikace a je přenašečkou tohoto vrozeného problému na své potomky).
Na počátku jsme hned zavedli intravenózní vstup a podali léčiva tlumící křeče. Pacientku jsme umístili na naší "JIP oddělení" (hospitalizace s intenzivním sledováním životních funkcí a podpůrnou infusní terapií). Během intenzivní péče se stav bohužel stále horšil a křeče progredovaly, proto jsme pacientku museli uvést do umělého spánku. Druhý den naštěstí překonala kritickou fázi s nejvyššími plazmatickými koncentracemi látek v centrálním nervovém systému a mohla býti probuzena do normálního vědomí a k opakování křečí již nedocházelo. Druhý den v odpoledních hodinách byla fenka propuštěna do domácí péče. Ne vždy ale musí být konec takto veselý, pokud vlastníte některé z těchto plemen, poraďte se svým veterinárním lékařem o správné medikaci.
MDR1 (Multi-drug resistence 1 mutace) je genetickou variací, která ovlivňuje citlivost jedince na některé látky. MDR1 gen nese informaci pro P-glykoprotein, což je substance, která slouží k transportu určitých látek pryč z centrální nervové soustavy zpátky do krve. Pokud je tato funkce narušena, dochází k hromadění této látky v mozku a k příznakům intoxikace. Klinické příznaky otravy se objevují z pravidla 4-6 hodin po podání a k jejich největší eskalaci dochází během prvních 24 hodin po pozření problémové látky. Klinické příznaky jsou spojeny s postižením nervové soustavy:
– Ovlivnění stavu vědomí – apatie, deprese až koma, dále lokalizovaný třes až celotělový třes, neschopnost koordinovaného pohybu, výrazné slinění. Stav může progredovat až do generalizovaných, celotělových křečí a může vést až k selhání funkce životně důležitých center a smrti. Cílená léčba v podobě protilátky bohužel neexistuje, terapie je symptomatická (tlumení
křečí (podávání barbiturátů), podpora životních funkcí, podpora metabolizace (infusní terapie) a snížení dalšího vstřebávání látky (opakované podávání aktivního uhlí v dávce až 2 g/kg).)
Mezi nejčastěji postižená plemena patří plemena kolií, australský ovčák, americký ovčák, německý ovčák, bílý švýcarský ovčák, šeltie, bobtail, whippet, případně jejich kříženci.
Přesný seznam nebezpečných látek oficiálním zdrojem bohužel není zpracován. Ve veřejně dostupných zdrojích se uvádějí léčiva přenášená p-glykoproteinem, to jsou některá antiparazitika (ivermektin, milbemycin, moxidectin, selamectin, doramectin,
eprinomectin, emodepsid v kombinaci s praziquantelem, abamektin), antibiotika (doxycyklin a erythromycin), chemoterapeutika (doxorubicin, aktinomycin D, vinblastin, vinkristin, vinorelbin, paclitaxel, docetaxel), anestetika (acepromazin a butorfanol), antidiaroika (loperamid) a antiemetika (ondansetron). Dále některé další látky jako je ketokonazol nebo spinosad.
Jak předejít problému?
Lze provést preventivní genetické vyšetření, které se provádí z krve nebo ze slin. Takové vyšetření je snadné a dokáže odhalit, zda jedinec tento defektní gen má, či nemá a zda ho může přenášet na své potomky.
Každý gen se skládá ze dvou kodovacích míst tzv. alel. Každý jedinec dědí jednu alelu po otci, druhou po matce. Tedy gen pro MDR1 se tedy skládá z kombinace otcovské (+ nebo -) a mateřské (+ nebo -) alely.
Výsledky testů vyšetření tohoto genu jsou následující:
1. Normal/Normal (+/+) – psi nemají mutaci genu MDR1 a ani nejsou jeho nositeli a neměli by vykazovat známky přecitlivělosti vůči lékům uvedeným v seznamu. Po zkřížení dvou takových jedinců, budou jejich potomci zdraví.
2. Mutant/Mutant (-/-) – Tito psi mají homozygotní mutaci genu MDR1 a budou ji přenášet na své potomstvo. Po podání látek uvedených v seznamu mohou tito psi vykazovat neurologické příznaky vedoucí s fatálními následky. Křížení těchto jedinců není doporučitelné, potomci budou vždy postižení (-/-).
3. Normal/Mutant (+/-) – Tito psi jsou nositeli heterozygotní mutace genu. Mohou vykazovat citlivost na normální dávky látek uvedených v seznamu. Křížením těchto jedinců vznikají potomci s alelami -/- nebo -/+ nebo +/+. Jejich křížení proto také není doporučitelné.
Chovatelé by se tedy měli vyhýbat spojování dvou homozygotů a heterozygotů. Pokud bychom tento defekt chtěli úplně odstranit z chovu, chovatelé by museli vždy testovat a křížit jen jedince MDR1 +/+ = geneticky normální.
U některých plemen je dnes uchovnění daného jedince těmito genetickými testy podmíněno a zodpovědní chovatelé psů s průkazem původu tuto problematiku znají.
