26/04/2023
ℹ️EDIT - DOPLNIL JSEM K VIDEU KONTEXT A PŘIDAL OBSÁHLÉ VYSVĚTLENÍ. TOTO VIDEO JE O ODNAUČENÍ LOVENÍ (v tomto případě primárně prohánění holubů v parku, které tento pes mel tendenci prohánět, ale nikdy je nedohnal, takže žádný holub nebyl v minulosti tímto psem uloven nebo zraněn. Přesto jsme se rozhodli psa postupným kroky prohánění odnaučit). V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENÍ VIDEO O UČENÍ LOVENÍ.
Pokud byste se chtěli k videu vyjádřit, prosím dejte si ten čas a přečtěte si příspěvek do konce.
Po třech týdnech od zveřejnění videa s pudlem běžícím za holubem během pár desítek hodin přibylo hodně komentářů. Ptali jste se na technickou a etickou stránku a bohužel některé komentáře zašly daleko za hranici slušné diskuze. Na všechny upřímně míněné dotazy bych rád odpověděl. Kdo mě zná, ví, že to nebude na jeden odstavec... 😊
Majitelka za mnou přišla s tím, že pes je v tranzu, kdykoliv vidí jakékoliv ptáky (kdo má doma lovce, dobře zná). Na odměny i dobře naučené povely nereaguje. Tím pádem pes, který je jinak velice poslušný a má dobré přivolání, musí být na vodítku. Cíl byl, aby pes přestal lovit a mohl být tam, kde to je možné a povolené, bezpečně na volno.
Věděli jsme, že největší motivací psa je prohnat ptáky – pak dlouho nic, teprve poté pamlsky. Takže jsem se rozhodli domluvit se psem, že:
➡️ Naučili jsme zastavovací povel. Když dobře fungoval, naučili jsme psa, že může prohnat holuby, pokud se na chvíli zastaví.
➡️ Když si pes uvědomil, že je výhodné na povel zastavit, naučili jsme ho další fázi: aby se dostal k ptákům, musí přijmout odměnu ve formě jídla.
➡️ Následovala fáze, v níž jsme střídali zastavení – odměnu jídlem – odměnu prohnáním ptáků s tím, co se blížilo chtěnému chování. Tedy že když pes zastaví, poslechne na nějaký povel a dostane odměnu ve formě jídla, může si občas prohnat ptáky.
➡️ Postupně jsme se dostali k tomu, že pes na povel zastavil a na povel dokázal od ptáků odejít a vnímat.
Nejde o žádnou novou metodu, naopak se jedná o cestu prověřenou známými trenéry a behavioristy. Popisují ji například Karen Pryor (Don‘t shoot your dog), Ken Ramirez (Animal training) nebo B.F Skinner.
Mimochodem všimněte si, že i když pes byl velice daleko od majitelky, byl okamžitě přivolatelný. To, že se dostal od nás tak daleko, je shoda náhod. Běžně majitelka psa na takovou vzdálenost nepouští. V tuto konkrétní chvíli, která je natočená na videu, jsme se totiž špatně domluvili. Já čekal, že ho za chvíli přivolá, ona čekala, že jí řeknu, aby psa přivolala. Povel tak přišel později, než by to bylo běžné. Přesto jsem se video i s nedokonalostmi rozhodl zveřejnit, protože mi přišlo zajímavé a zároveň jsem nechtěl zbytečně natáčet další.
Video jsme natočili ve fázi, kdy už bylo chování psa pod kontrolou. Pes přestal lovit (ptáci ho lákali, ale už za nimi neběhal a byl dobře ovladatelný) a majitelka říkala, že přestává psovi povolovat další prohánění ptáků. Doporučil jsem jí, aby to ještě občas udělala, aby chování (zastavení, odvolání od holubů) zůstalo pevné a teprve postupně bych prohánění vynechal úplně.
To bylo koneckonců i původní zadání majitelky a náš společný záměr, který se vydařil.
Proč jsem se vydal touto cestou? Kromě toho, co jsem napsal (pes v tranzu, dobré přivolání, které ale kolem ptáků nefungovalo, jiná odměna v tu chvíli neexistovala), jsem se při volbě metody rozhodoval podle několika dalších faktorů. Podmínky pro tuto tréninkovou cestu byly následující:
➡️ Menší pes (jak správně někdo psal, u 40 kg psa by se mohlo jednat o ohrožení okolí).
➡️ Šikovná majitelka, která chápe principy tréninku a tréninku se opravdu věnuje.
➡️ Pes nikdy žádnému ptákovi neublížil.
➡️ Ptáci se vyskytují v parku poměrně často, takže je možné tréninkovou situaci vícekrát zopakovat.
➡️ Pes nebude prohánět zraněné ptáky (kteří mají viditelně problém se pohybovat).
➡️ Prohánění bude jen v parcích, kde jsou většinou holubi, kteří jsou na psy (a děti) a jejich chování zvyklí. Tím pádem nepředpokládám, že je vystavujeme takovému stresu, který by pro ně mohl být jakkoliv nebezpečný. Holubi létají do parku dobrovolně, jsou si vědomí psů a dalších potenciálně nebezpečných podnětů a na tyhle situace se adaptovali. Proto se pohybují často i blízko psů, a když se jim něco nezdá, prostě odletí.
➡️ Trénink probíhal na stopovačce, až v konečné fázi pes začal získávat volnost.
➡️ Nikdy bych takové přístup nevyužil u zajíců srnek či jiné zvěře.
To byla technická stránka – a teď ta etická:
Věřím, že lidé, kteří mě znají nebo sledují dlouhodobě, ví, že etická stránka je pro mě velice důležitá. Vycházel jsem z toho, že holubi a další ptáci v parku jsou obecně velice dobře habituovaní na naše psy a jejich chování, které často obsahuje prohánění. A abych ze psa, který ptáky chtěl neustále prohánět (i když byl na vodítku nebo stopovačce, ptáci se rozletěli, protože stačil jeho prudký pohyb) udělal psa, který bude pod kontrolou a nebude lovit, využil jsem metody, kdy se lovení dostávalo pod povel a díky tomu jsem mohl lovení postupně omezovat. Teď si uvědomuji, že vůči holubovi to v danou chvíli bylo nejspíš trochu sobecké. Jak už jsem ale uvedl výš, před použitím této metody jsem se důkladně rozmýšlel.
Mnoho trenérů používá na takové problémy averzivní pomůcky a tresty. Občasnými videi nebo posty ohledně lovení chci ukazovat, že těch cest, jak zvládnout lovení, je více a že mohou v konkrétních případech dobře fungovat. Na druhou stranu díky Vaším reakcím jsem začal víc přemýšlet o tom, že i když stres nebude u parkových ptáků pravděpodobně nijak dramaticky zvýšený, je to přece jen tenká hranice a názory na to, co ještě je v pořádku a co ne, se mohou lišit a jsem rád, že jsem tuto druhou stránku viděl.
Mimochodem - nikdy jsem neučil psa žádnému lovení či štvaní! Tento pes už uměl prohánět ptáky a mým cílem bylo ho to odnaučit.
Podobnou metodou (mám na mysli princip, konkrétní kroky se mohly lišit) jsem viděl u trenérů, kteří dělají více klasický trénink a také u trenérů, kteří dělají pozitivku. Reakce na tyto postupy byly běžné, nic vzrušenějšího. Proto mě docela překvapilo, když se po třech týdnech od vydání videa strhla takto silná vlna reakcí. Kromě dotazů se sneslo hodně odsuzujících komentářů, a kromě toho také vyložené vulgarity (aktuálně jsou už pravděpodobně skryty nebo smazány).
Zpětně vidím, že jsem měl poskytnout více informací a dodat k videu větší kontext. Na druhou stranu toto video bylo určeno pro mé klienty a sledující. Popsal jsem ho tak, jak jsem pro své sledující zvyklý. Jsem rád za každou slušnou reakci a vážně míněný dotaz. Rád nasdílím, proč jsem ke konkrétnímu postupu přišel a jak to celé funguje. Na osobní urážky ale nebudu reagovat, navíc si myslím, že jich bylo už celkem dost.
A protože tu začaly padat paragrafy a zákony a protože mi jedna komentující psala, že na mě podala stížnost za štvaní zvěře, požádal jsem o vyjádření člověka, který řeší přesně tyto stížnosti:
"Byla jsem upozorněna na video trenéra Roberta Zlochy, které údajně zobrazuje porušování zákona o myslivosti. Protože mám z myslivosti titul bakalář a zároveň pracuji v oboru - jsem referent státní správy myslivosti a případy porušování zákona se tedy zabývám, mohu video posoudit. A nic z toho, co je v něm natočeno, tedy pudlík kontrolovaně plašící holuba v parku, není porušením zákona o myslivosti, a to hned z několika důvodů. Holub není zvěř, jejíž plašení zákon zapovídá, ale zdivočelé hospodářské zvíře, jehož výskyt ve městě je z hygienických důvodů problém, který se mnohde řeší odstřelem. Jeho případné plašení tak není porušováním zákona, ale je spíše žádoucí. Park pak také není honebním pozemkem, na který by se zákon o myslivosti vztahoval. Pes na videu zvířeti neubližuje, tj nepohybujeme se ani by gesci zákona na ochranu zvířat proti týrání. S pozdravem Bc. Lucie Kolouchová."